Vývoj neonacistické scény podle ní ovlivnily zejména loňské zásahy policie proti jejím členům a soudní řízení ukončené zákazem Dělnické strany (DS). Pravicoví radikálové jsou tak v současné době roztříštěnější a nejednotní. 

Dělnickou stranu rozpustil letos v únoru Nejvyšší správní soud. Vedení strany společně s částí členské základny přešlo do Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). V souladu s rozsudkem NSS upravila strana politický program a snaží se působit nekonfliktně a neproblematicky.

"Ačkoliv se DSSS, stejně jako předtím DS, těší podpoře některých sympatizantů neonacistického hnutí, jiní se od ní oficiálně distancovali," uvedla zpravodajská služba.

S tím podle deníku Právo souhlasí i politolog Miroslav Mareš. Odborník na extremismus deníku řekl, že nová situace na pravicové scéně se projevila například i 1. máje v Praze. Na demonstraci podle něj nepřišli zástupci Autonomních nacionalistů a dalších ultranacionalistických organizací, kteří v minulých dvou letech navštěvovali akce Dělnické strany. 

Policie také začala v loňském roce stíhat některé pravicové radikály. "Část stíhaných aktivistů patřících k elitě neonacistické scény omezila vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení podstatně svou činnost," napsala kontrarozvědka. V některých případech to podle BIS vedlo k utlumení činnosti celé lokální skupiny. Zadržené extremisty pak postupně nahrazují mladší a méně ideově vyprofilovaní jednotlivci. 

Na počátku roku se tak představitelé Dělnické strany soustředili na soudní řízení, zbytek ultrapravicové scény pak zejména podporoval vězněné či stíhané extremisty. "Projevy solidarity vyjadřovali i zahraniční pravicoví extremisté, díky čemuž došlo k oživení vzájemných kontaktů," uvedla BIS. Kvůli utajení pak podle zpravodajské služby změnili radikálové své metody prezentace a mobilizace. Stále více upřednostňují komunikaci a inzerci přes internetové sociální sítě. 

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) uskutečnil loni v říjnu tři akce zaměřené proti pravicovým extremistům. Při jedné z nich zadržel předsedu pražské organizace Dělnické strany Patrika Vondráka a členku strany Michaelu Dupovou. Podle policie se podíleli na výrobě a rozšiřování materiálů propagujících Národní odpor a ženskou organizaci Resistance Women Unity (RWU). Při dalších dvou zásazích detektivové obvinili celkem 16 lidí. 

Letos v lednu pak kriminalisté zadrželi tři příznivce ultrapravice. Jedním ze zadržených byl Milan Hroch, předseda krajské organizace DS na Vysočině. Spojován byl s Národním odporem. Dalším byl údajně pokladník Dělnické mládeže v Havlíčkově Brodě Daniel Zavadil. 

Podle zprávy ministerstva vnitra o problematice extremismu v roce 2009 stoupl počet lidí obviněných v souvislosti s extremismem loni v Česku oproti roku 2008 o polovinu. Množství extremistických trestných činů se zvýšilo o více než pětinu, z hlediska celkové kriminality je ale podíl těchto trestných činů stále minimální - tvoří jen 0,07 procenta.