Bílý kůň české justiční mafie?

MAGAZÍN - Magazín autor: Alina Holušová

Představte si, že jste podepsali nájemní smlouvu na 26 let dopředu a rovnou za celou dobu zaplatili peníze. Pak ale zjistíte, že nájemní smlouva je neplatná. Myslíte, že dostanete uhrazené nájemné zpátky? Kdepak, pokud pronajímatel má šikovné právníky, máte smůlu. Přesně tohle se stalo Komerční bance, která si pronajala krásný historický dům na Malé straně...

Petr Švikovský ve studiu Radiožurnálu

Petr Švikovský ve studiu Radiožurnálu,zdroj: Repro ČRo

Jméno Petra Švikovského se před pár lety objevilo v médiích v souvislosti se společností PP Hospitals, která vlastní nemocnici v Brandýse nad Labem. Švikovský jakožto jednatel firmy obvinil předchozího majitele Martina Vojtíška z vytunelování nemocnice. 

Švikovský se tehdy prezentoval jako bojovník proti privatizačním machinacím a zachránce krachující nemocnice. Jenže zdravotnickou oblastí jeho zájmy zdaleka nekončí. Kromě řízení nemocnice se ještě stíhá realizovat v realitní sféře. I v této souvislosti se před rokem jeho jméno letmo mihlo tiskem, když měl jít do dražby pražský Dům U Zlatého hroznu, krásná a vzácná stavba na Malostranském náměstí ze 14. století.

Dům u Zlatého hroznu totiž patřil Švikovského společnosti Clear Force Projects. Polistopadový osud budovy s mimořádně dochovaným gotickým základem a barokním vzezřením není zrovna nejšťastnější.

V roce 1993 se vrátila dvojici restituentů. Švikovského firma koupila historickou stavbu od Václavy Trčkové a Ctibora Lazara za 80 milionů. Dům byl převeden na Švikovského v říjnu, zaplaceno dostali původní majitelé v listopadu.

Stovky milionů za neplatný nájem

Odkud získal Švikovský v prvních polistopadových letech takové peníze? Právě tady začíná zajímavá zápletka. Firma Clear Force Projects totiž dokázala bleskurychle pronajmout budovu Komerční bance za 280 milionů korun na 26 let a za vzácnou památku tak zaplatila z první splátky nájemného.

Pozoruhodně rychlý postup, viďte? I dnes je částka 280 milionů vysoká, řeč je přitom o první půlce 90. let, kdy byla průměrná mzda 5 904 korun.

Banka vyplatila Švikovského společnosti nájemné za téměř tři desetiletí v několika splátkách během relativně krátké doby. Jakmile Clear Force získala zbytek peněz, ukázalo se, že městská část neschválila věcný záměr nájmu a nájemní smlouva je tedy neplatná. Po deseti letech v dubnu 2005 Komerční banka obdržela výzvu k předčasnému vyklizení nájemních prostor. 

Smlouva o mnohasetmilionovém nájmu tak byla najednou bezcenným cárem papíru. Banka proto měla logicky dostat peníze zpět. Jenže se Clear Force Projects k žádnému vrácení neměla. Finanční dům mezitím koupila francouzská společnost Société Générale, která se začala dožadovat částky za neodbydlené období. 

Švikovského firmu zastoupenou právníkem Jaroslavem Delongem proto zažalovala. Jenže soudy (Městský v Praze a následně i odvolací) rozhodly, že nárok Komerční banky je promlčený. Věcí se následně zabýval Nejvyšší soud, který ovšem rozsudky zrušil. Došel totiž k závěru, že byly v "příkrém rozporu s obecným principem spravedlnosti". Námitka promlčení uplatněná žalovanou stranou byla dle Nejvyššího soudu v "rozporu s dobrými mravy" a Švikovský se jejím prostřednictvím snažil vyhnout "povinnosti vrátit vysokou peněžní částku". 

Případ se vrátil k soudu nižší instance, jenže žádný happy end se pro Komerční banku nekonal. Pražský obvodní soud, jak vyplývá z rozsudku z října 2008, který má redakce k dispozici, sice zakázal Švikovskému jakkoli manipulovat s budovou na základě toho, že se ji už v minulosti pokusil prodat. Požadavek KB na zaplacení 208 milionu (Jde o částku stanovenou na základě znaleckého posudku žalující strany, podle kterého bylo dohodnuté souhrnné nájemné ve skutečnosti zhruba o sto milionů dražší než bylo tehdy běžné. Znalec stanovil výši obvyklého nájmu, tu pak žalující strana vynásobila deseti odbydlenými lety a odečetla od částky, kterou Švikovského firmě vyplatila. Po Švikovském tedy požadovala přes 208 milionů, pozn. red.) však zamítl s odůvodněním, že by to Švikovského firmě bránilo v podnikání. 

Problém ovšem je, že jediným předmětem "podnikání" společnosti Clear Force byl ve skutečnosti právě historický dům na Malé straně. 

"Naivka", který vodil banku za nos

A zatímco se Komerční banka snažila dál dostat zpátky své peníze, ani Švikovský nezahálel. Společnost Clear Force Projects se zničeho nic ocitla v exekuci a svému majiteli – tedy Švikovskému - najednou dlužila přes 74 milionů. Dům U Zlatého hroznu se následně i přes zákaz soudu jakkoli nakládat s budovou ocitl v rukou společnosti BREVA na základě příklepu, který firmě udělila soudní exekutorka JUDr. Iva Vychopňová.

Shrnuto a podtrženo, nejen že se Švikovský obohatil na úkor Komerční banky, ale nelenil a na budově vydělal další miliony. Vyvstává otázka, jak to dokázal podnikatel, který o sobě mimo jiné tvrdí, že nikdy neslyšel natolik základní ekonomický pojem, jako je insolvenční řízení. 

Odpověď se nejspíš ukrývá ve jménech, která ho obklopují. Mezi ně patří mimo jiné zmíněný právník JUDr. Jaroslav Delong, který ho zastupoval v případě s Komerční bankou, ale v neposlední řadě také JUDr. Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory, který Švikovského zastupoval v případu PP Hospitals. Shoda jmen se zmíněnou soudní exekutorkou Ivou Vychopňovou není náhodná. Jde o manžele.

Bílý kůň justiční mafie?

Komerční banka se ke sporu s Clear Force odmítá vyjadřovat. "Nezlobte se, ale probíhající soudní spory nebudeme blíže komentovat," reagoval na dotaz Tiscali.cz Michal Teubner z oddělení marketingu a komunikace KB. Zda banka udržuje mlčenlivost ve snaze neohrozit další vývoj soudního sporu, nebo je za tím něco jiného - třeba strach z lidí, kteří skutečně stojí za Švikovským -, o tom můžeme prozatím jen spekulovat.  

Není přitom vyloučené, že se kromě zmíněných jmen točí kolem Švikovského další zajímavé postavy české justice. Koneckonců umíte si představit, že byste jako obyčejný smrtelník dokázali napálit velký bankovní dům?

Zajímavé rovněž je, že Brevu vlastní společnost se sídlem na Kypru a její jednatelkou je Gabriela Lachoutová, privátní bankéřka z J&T, finanční skupiny, jejímž spolumajitelem je Patrik Tkáč. Tiscali.cz se pokoušelo Lachoutovou kontaktovat, nicméně na zaslané otázky odpovídala její PR manažerka Monika Veselá velmi neochotně. Ke jménu skutečného majitele Brevy se odmítla vyjádřit. 

Bezvýsledné byly také pokusy kontaktovat samotného Švikovského, který názvy svých firem rád začíná slovem Clear (angl. čistý, pozn. red.). Symbolické, nemyslíte? 

Spor Komerční banky s firmou Clear Force vyvolává řadu otázek, které zůstávají nezodpovězené. Stojí za Švikovským organizovaná skupina, která by se dala označit za justiční mafii? Napovědět by nám mohl - alespoň částečně - definitivní výsledek soudu KB s Clear Force.

Pokud se bance nakonec nepodaří vymoct peníze za neplatnou nájemní smlouvu, může to v podstatě znamenat jen dvě věci - buď v Česku můžete vydělávat peníze tak, že někomu pronajmete nemovitost na desítky let dopředu a jakmile za to vyinkasujete peníze, smlouva se zneplatní, budova zůstane prázdná a nájemce přijde zkrátka, nebo měl konkrétně Švikovský štěstí, že se stal nástrojem lidí, kteří dokážou obratně využívat slabin české justice. Jejich jména redakce Tiscali.cz zná, v tuto chvíli však nelze jejich napojení na Švikovského nijak prokázat a proto je také nemůžeme zveřejnit. Případ však budeme sledovat dál. 

Máte pocit, že se ve vašem okolí děje něco, co by si zasloužilo větší pozornost? Podezříváte politiky ve vašem městě či obci z korupce? Děje se vám nebo někomu blízkému bezpráví? Napište nám: redakce@tiscalimedia.cz

Tagy: korupce domácí Komerční banka česká justice justice a soudy právo a spravedlnost korupce a úplatkářství banky a úvěry půda a nemovitosti

Zdroje: Vlastní