Biden: USA Íránu nedovolí získat jadernou zbraň
11. 3. 2010 – 13:01 | Zpravodajství | red
Americký viceprezident Joe Biden se ve čtvrtek v Izraeli po čtyřdenní návštěvě rozloučil vřelými slovy, když na univerzitě v Tel Avivu prohlásil, že USA nemají lepšího přítele než Izrael.
Zažehnal tím krizi, kterou v úterý vyvolala kritická Bidenova slova k nové židovské výstavbě ve východním Jeruzalému. Prohlásil také, že USA jsou odhodlány zabránit Íránu získat jadernou zbraň.
"Íránci trpí pod vládou, která podporuje terorismus. Írán odmítl spolupracovat a USA jsou rozhodnuty přimět ho změnit chování," řekl Biden k trvající krizi kolem íránského jaderného programu, připravovaných sankcí a úvah o možném vojenském řešení.
Palestinci kvůli novým židovským bytům odmítají účast na nepřímých mírových rozhovorech, které měly začít za prostřednictví USA. Bidena oznámení o stavbě zaskočilo a ostře ho kritizoval.
V přednášce se omezil na to, že by mírové rozhovory neměly být zdržovány. "Nejdůležitější je pokročit v těchto rozhovorech rychle a v dobré víře. Jakékoli odklady nahrají do rukou extremistům, kteří využijí neshod mezi námi," řekl Biden.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si ve středu večer předvolal ministra vnitra Eli Išaie, který v úterý zprávu o povolení stavby 1600 nových bytů zveřejnil. Bidenovi se premiér omluvil, protože Palestinci ve středu reagovali velmi ostře a oznámili, že v takovém případě nemá cenu s rozhovory ani začínat. Biden chtěl v úterý zrušit účast na večeři, již pro něj Netanjahu pořádal.
Netanjahuova kancelář oznámila, že diplomatická krize je zažehnána. Ráno prý premiér Bidenovi telefonoval a oba se shodli, že krize skončila.
Palestinci chtějí, aby se východní Jeruzalém stal hlavním městem jejich budoucího státu. Volají po zastavení veškeré židovské výstavby v této části města i na západním břehu Jordánu. Netanjahu jim vyhověl jen na západním břehu, ale Jeruzalém považuje za nedělitelnou metropoli Izraele, v níž je výstavba legitimní. Ve východní části Jeruzaléma žije asi 200 tisíc Židů a zhruba 230 tisíc muslimů, na západním břehu je na 300 tisíc židovských osadníků.