Hlasování v poslanecké sněmovně, která odmítla návrh na vyslovení nedůvěry většinou pouhých tří hlasů, předcházelo hlasování o důvěře v horní komoře, Senátu, jehož členové rovněž Berlusconiho kabinet podpořili. 

Ve sněmovně podpořilo Berlusconiho vládu 314 poslanců, 311 jí vyslovilo nedůvěru. Ostatní z celkových 630 poslanců se zdrželi hlasování. Vše záviselo na 35 hlasech poslanců, kteří podporují bývalého Berlusconiho spojence a nyní odpůrce Gianfranka Finiho. Jeho formace Budoucnost a svoboda pro Itálii (FLI) se však rozštěpila a dva poslanci za FLI hlasovali pro vládu. 

Berlusconi v pondělí varoval poslance, kteří podle něho chtějí zradit mandát, jejž jim dali voliči. "Je třeba obnovit spojenectví všech umírněných sil," prohlásil premiér a nabídl svým bývalým spojencům z Finiho strany a centristům z Unie křesťanských demokratů a středu (UDC) pakt pro toto zákonodárné období. 

O hlasování v Senátu žádal sám Berlusconi

V Senátu se tento výsledek hlasování očekával, protože tam má Berlusconiho uskupení pohodlnou většinu. Důvěru vládě zde vyslovilo 162 senátorů z přítomných 308. Senát má 322 členů. O hlasování v Senátu požádal sám Berlusconi. 

Kdyby čtyřiasedmdesátiletý Berlusconi prohrál, další krok by záležel na prezidentu Giorgiu Napolitanovi. Ten již prohlásil, že mu velmi záleží na stabilitě země v současné hospodářské krizi a za otřesů zasahujících společnou měnu euro. 

Předčasné volby nevyhovují ani opozici

Napolitano mohl v případě Berlusconiho pádu jmenovat vládu podporovanou novou většinou, kde by kromě Berlusconiho Lidu svobody (PDL) a jeho spojence Ligy severu zasedli i křesťanští demokraté. Mohl také znovu pověřit Berlusconiho vedením země s rozšířenou koalicí, nebo rozpustit parlament a vypsat nové volby. 

Poslední řešení však nevyhovovalo ani opozici, která je rozštěpena, nemá charismatického vůdce a nemůže doufat ve volební úspěch. Pokud jde o stoupence Finiho, získali by podle průzkumů při volbách sedm až osm procent hlasů. Řádné volby by se měly konat v roce 2013.