"Naše země je bohatá na talenty a jsme přesvědčeni, že cena pro Světlanu Alexijevičovou není posledním vysokým mezinárodním oceněním za vynikající výsledky Bělorusů v oblasti vědy, literatury, lékařství a dalších sférách," uvedlo běloruské běloruské ministerstvo zahraničí. Cena prý vejde do dějin jako příspěvek k rozvoji běloruského národa, společnosti a státu.

Alexijevičová nečekala, že gratulace přijdou i z Lukašenkovy strany. Prezident, jehož režim otevřeně kritizuje, nakonec ale překvapil. 

"Vaše umění nenechalo lhostejnými nejen Bělorusy, ale i čtenáře v mnoha zemích světa," uvedl prezident v blahopřání a dodal, že se z úspěchu spisovatelky "upřímně raduje". 

O skutečné upřímnosti by však mohla Alexijevová silně pochybovat. "Státní moc se tváří, že neexistuju, v Bělorusku mě netisknou, neukazují v televizi," prohlásila spisovatelka na tiskové konferenci, svolané do Minska krátce po zprávě ze Stockholmu.

V nedělních prezidentských volbách podle svých slov hlasovat nebude. "Vždyť víme, kdo vyhraje, odhaduju, že dostane 76 procent hlasů," komentovala to Alexijevičová.

Radost z udělení Nobelovy ceny pravděpodobně nemá ani ruské vedení. Alexijevičová totiž dnes na tiskové konferenci zopakovala svůj kritický názor na vývoj ukrajinské krize a postup Moskvy označila za okupační. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na to uvedl, že spisovatelka nemá dost informací, aby situaci v Donbasu mohla hodnotit. Peskov zvlášť zdůraznil, že tlumočí názor Vladimira Putina.

Oceněná spisovatelka, v běloruském originálu Svjatlana Aleksijevičová, se narodila v ukrajinském Ivano-Frankivsku běloruskému otci a ukrajinské matce. Z Běloruska, kde žije, musela kvůli pronásledování autoritářským Lukašenkovým režimem v roce 2000 emigrovat a žila v Itálii, Francii a Německu. Teprve po 11 letech se do Minsku vrátila.