Vyplynulo to z vyjádření předsedy Evropské komise Josého Barrosa před poslanci Evropského parlamentu. 

Mandát současného sboru komisařů vyprší na konci října. Dá se však očekávat, že komise zůstane ve funkci o něco déle, což umožňují i unijní pravidla. Barroso řekl, že noví komisaři by se měli jmenovat až poté, co bude ujasněn právní základ, na němž se bude nový sbor formovat. 

Podle stávajících pravidel by se totiž musel počet komisařů snížit. Lisabonská smlouva o reformě EU však počítá s tím, že si každá země svého komisaře zachová. Dokument, který pro vstup v platnost potřebuje být ratifikován ve všech státech bloku, byl dosud schválen jen ve 26, v Česku jako v posledním státu unie ratifikační proces zatím dokončen nebyl. 

"Vše závisí na ukončení ratifikačního procesu v České republice," poznamenal Barroso, který bude stát i v čele další komise. 

Poznamenal také, že podle něj složitě dojednávanou smlouvu už přijaly demokratickým způsobem všechny členské země, ať už Irové v referendu, nebo zbytek států v parlamentu. 

To je i případ Česka. V něm smlouvu podpořily vláda i zákonodárný sbor, avšak stále chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten případné připojení svého podpisu podmínil tím, že ČR získá výjimku z listiny základních práv, která by se po vstupu "Lisabonu" v platnost stala právně závaznou. Klaus se obává, že by tato charta mohla otevřít cestu k prolomení takzvaných Benešových dekretů. 

Kromě otázek týkajících se ratifikace "Lisabonu" šéf komise musel europoslancům ve zhruba hodinové debatě odpovídat i na různé další dotazy týkající se například dopadů současné vážné hospodářské krize na sociální oblast, problematiky globálního oteplování, problémů automobilky Opel či třeba záležitostí spojených s uvolňováním bariér na vnitřním trhu v EU.