Píše o tom v pondělí deník Financial Times s odvoláním na zprávu, kterou se lídři členských států evropské sedmadvacítky zabývali na prosincovém summitu EU.

Se zavedením bankovních daní, které mají podle jejich zastánců zabránit, aby v případě finanční krize banky opět zachraňovali daňoví poplatníci, počítá v EU celkem deset zemí. Jsou to Velká Británie, Německo, Francie, Belgie, Dánsko, Kypr, Rakousko, Portugalsko, Maďarsko a Švédsko. Česko podobné daně dlouhodobě odmítá.

Zdanění se liší zemi od země

Crédit Agricole by podle FT měla přijít až o 24 procent zisku před zdaněním. Druhou nejpostiženější bankou by v případě zavedení bankovní daně mohla být nizozemská ING, která by odepsala 21 procent zisku. Třetí místo patří dánské Danske Bank, ta by přišla o zhruba 15 procent zisku.

Systém zdanění se nicméně v každé ze zemí liší, zpráva EU však počítá s tím, že v průměru zasáhne zhruba 0,05 procenta bankovních pasiv (závazků). V některých zemích to ale bude více. Velká Británie počítá se zavedením bankovní daně už v letošním roce, má mít dopad na 0,075 procenta celkových pasiv.