Babiš uvažuje o převodu Hrzánského paláce, mohlo by z něj být muzeum, uvedl
5. 8. 2026 – 14:30 | Zpravodajství | Jasmína Krásná
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvažuje o převodu Hrzánského paláce na Hradčanech, který tradičně používají k jednáním o složení nové vlády kandidáti na premiéra po sněmovních volbách, pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Představuje si, že by budova mohla do budoucna sloužit například jako muzeum. Uvedl to v příspěvku na facebooku.
Spolu s šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha předseda vlády také informoval, že chce opravit Kramářovu vilu a přilehlé barokní opevnění. Bartha opravu opevnění označila za největší výzvu. Spolu s Hrzánským palácem a Kramářovou vilou úřad vlády spravuje v Praze ještě Lichtenštejnský palác na Kampě, ten plánuje Babiš spolu s Kramářovou vilou zachovat pro reprezentační účely.
Za své předchozí vlády Babiš mluvil v souvislosti s plánem vybudování nové vládní čtvrti v Letňanech o tom, že k využití veřejností by po vystavění čtvrti měl připadnout například Nostický palác, který využívá ministerstvo kultury, či dvě budovy ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Mezi budovami, o jejichž prodeji uvažoval Babiš v souvislosti s nakonec nerealizovaným plánem přesunout některé úřady do Letňan, bylo také sídlo ministerstva životního prostředí v Edenu.
Hrzánský palác v Loretánské ulici vláda používá pro reprezentační účely a jako náhradní sídlo. Babiš v něm úřadoval v době rekonstrukce hlavního sídla vlády - Strakovy akademie. Po loňských sněmovních volbách, kdy mu ho nabídl k úřadování končící premiér Petr Fiala (ODS), nabídku nevyužil. Palác s jedinečným výhledem na Prahu používá vláda také pro přijímání zahraničních návštěv. Jinak běžně nepřístupnou budovu několikrát za rok otevírá k prohlédnutí veřejnosti.
Hrzánský palác stojí na místě původně gotického domu, který podle prvních zmínek patřil ve 14. století svatovítské kapitule a poté císařskému dveřníkovi. Ve druhé polovině 14. století budovu vlastnil stavitel Petr Parléř, který mimo jiné postavil Karlův most a podílel se na stavbě chrámu svatého Víta. Nový dům, který se stal základem nynějšího Hrzánského paláce, vznikl v 16. století a současnou podobu získal v 18. století. Koncem 19. století, tedy předtím, než se stal prvním československým prezidentem, v paláci krátce žil Tomáš Garrigue Masaryk.
V první polovině 20. století v Hrzánském paláci vznikla malířská škola a ateliér českého malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera. Pro reprezentační účely představitelů vlády byl palác radikálně přestavěn začátkem 50. let minulého století.