Vláda Andreje Babiše sáhla hluboko do kapsy a rozhodla o plošném navýšení platů ve veřejné sféře a státní správě. Tento krok, který přichází jako blesk z čistého nebe, má od dubna zajistit vyšší životní úroveň pro 580 tisíc lidí. Zatímco opozice může jen přihlížet, ministři se předhánějí v tom, komu přidají víc. Na seznamu šťastných jsou nejen zdravotní sestry a vědci, ale i lidé, kteří se starají o naše kulturní památky nebo pořádek ve školách.

Školníci a uklízečky v balíku?

Největší procentuální skok čeká ty, kteří jsou v tabulkách úplně nejníže. Právě u nich byla situace často alarmující, protože jejich základní plat nedosahoval ani úrovně minimální mzdy. To se má nyní změnit. „Platové tarify v nejnižší základní stupnici se navyšují o devět procent, objem prostředků bude odpovídat podle dohody mezi vládou a sociálními partnery deseti procentům. Průměrné navýšení této stupnice bude činit 2577 korun,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Konkrétní čísla mluví jasně. Školníkům, kteří se dříve museli spokojit s maximem 26 690 korun, vzroste strop na 29 100 korun. Uklízečky si polepší ze současných 23 150 na 25 240 korun. Ministr Juchelka potvrdil, že vyšší výdělky čekají údržbáře, uklízečky, účetní, zaměstnance v kultuře a nepedagogické pracovníky ve školství. Podle něj se radost dotkne i lidí pracujících pro obce a kraje.

Zdravotníci a úředníci nezůstanou pozadu

I když se nejnižší třídy dočkají nejprudšího růstu, zkrátka nepřijdou ani bílé pláště nebo úředníci na ministerstvech. Zdravotníci a lidé v sociálních službách uvidí na svých páskách o pět procent více, což v průměru dělá 1685 korun. Lékaři dostanou přidáno o něco méně na procenta, ale nominálně si polepší slušně. Jejich tarify porostou o dva procentní body, v průměru tedy o 2588 korun, přičemž další jedno procento má putovat do odměn.

Celý tento velkolepý plán ale něco stojí. Daňoví poplatníci se musí připravit na to, že státní rozpočet tato operace vyjde na 8,23 miliardy korun. Další miliardy budou muset vyždímat ze svých rozpočtů kraje, obce a systém veřejného zdravotního pojištění. Celkový účet se tak šplhá k závratným 17 miliardám korun.

Mnozí se však ptají, zda je toto navýšení dostatečné, když se základní mzdy v mnoha profesích pohybují pod zákonem danou hranicí. „Zaměstnavatelé to dorovnávají osobním příplatkem, doplatkem nebo mimořádným ohodnocením,“ vysvětlil prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký s tím, že peníze se často berou z jiných hromádek, než jsou ty určené na tarify. Od dubna by se však měl tento tlak alespoň částečně zmírnit.