Autem k moři? Cesta na jih letos skrývá nové pasti na řidiče, staré fígle už na chytré kamery nefungují

Cesta k moři se může velmi rychle proměnit v administrativní a finanční noční můru. Každé léto berou statisíce českých řidičů útokem dálnice směřující do Chorvatska a Itálie.

Slunce, pláže a teplé moře za těch pár hodin za volantem zkrátka stojí. Spousta Čechů ale stále žije v bláhové iluzi z devadesátých let – tedy v přesvědčení, že jakmile překročí hranice zpět domů, případný dopravní hřích zůstane v zahraničí nadobro zapomenut.

Evropské státy ale v posledních letech mohutně investovaly do digitalizace a propojily své databáze. Jak upozorňuje redakce magazínu Garáž.cz, oblíbené jihoevropské destinace letos nasazují do ostrého provozu řadu technologických novinek, které dokážou nachytat i ty nejzkušenější šoféry.

Kamery už dávno nemonitorují jen rychlost

Největším mýtem mezi řidiči je představa, že stacionární kamera hlídá výhradně dodržování maximální povolené rychlosti. Moderní kamerové systémy toho ale zvládají o poznání víc.

Umí kontrolovat průjezd křižovatkou na červenou, neoprávněnou jízdu ve vyhrazených pruzích (například pro autobusy a taxi), nebo kontrolují, zda jste uhradili elektronické mýtné. Některé státy dokonce testují kamery spojené s umělou inteligencí, které vidí přímo do kabiny a rozeznají telefon v ruce nebo nezapnutý bezpečnostní pás.

Zásadní změnou na hlavních dálničních tazích do Itálie i Chorvatska je také masivní nástup úsekového měření. Klasický radarový trik – tedy dupnout na brzdu padesát metrů před kamerou a za ní zase okamžitě zrychlit – vám zde nepomůže. Úsekové měření sleduje vaši průměrnou rychlost na úseku dlouhém i několik kilometrů.

Pokud ho projedete rychleji, než je stanovený časový limit pro povolenou rychlost, systém vás automaticky zaznamená.

A pozor, stále častěji se používají i dopravní drony, takže nezapomeňte, že vás klidně může někdo kontrolovat a měřit, i když zrovna kolem sebe nikde nevidíte policejní auto nebo radar.

Italská specialita jménem ZTL

Pokud se chystáte na roadtrip po Itálii, musíte si dávat extrémní pozor na jedno konkrétní dopravní značení – zkratku ZTL (Zona Traffico Limitato).

Tyto zóny s omezeným provozem se nacházejí v historických centrech většiny italských měst, od obřích metropolí jako Řím či Florencie až po malá malebná městečka na pobřeží.

Do těchto ulic mají povolený vjezd obvykle pouze rezidenti a místní zásobování. Vjezdy do ZTL jsou chráněny právě automatickým kamerovým systémem pro čtení registračních značek (SPZ).

zdroj: Profimedia.cz

Turisté zvyklí spoléhat se slepě na navigaci často značku přehlédnou a vjedou do centra. Systém je okamžitě zaregistruje. Co je horší, pokud se v uličkách ztratíte a do ZTL vjedete během hodiny třeba třikrát, pokuta se vám nenačte jen jednou. Zaplatíte za každý jednotlivý průjezd pod kamerou.

Pravidla navíc nejsou jednotná a každá obec si ZTL řeší po svém: „Každá obec má svá vlastní pravidla pro ZTL. Pokud máte povolen vjezd do ZTL s vozidlem registrovaným v zahraničí, musíte před vjezdem do zóny s omezeným provozem informovat příslušný orgán, například místní policii, v souladu s místními postupy,“ uvádí italské ministerstvo dopravy podle zmiňovaného magazínu.

Pokud má turista v této zóně zařízené ubytování, je potřeba předem hotel informovat, aby byl čas dostat potvrzení a časově omezené povolení k vjezdu do ZTL. Je ovšem nutné to zařizovat dopředu, nikoliv až na místě, protože proces chvíli trvá. ZTL najdete prakticky ve všech větších italských městech, přípravu je tedy potřeba nepodcenit.

Evropská solidarita při vymáhání dluhů

Další nebezpečí pro klidné spaní představuje rychlost administrativních procesů v jižní Evropě. Ta tradičně není moc vysoká, což znamená, že obálka s pokutou z italských nebo chorvatských úřadů pravděpodobně nepřijde hned po návratu z dovolené. Často dorazí až na podzim, s prvním sněhem, nebo klidně až po Vánocích.

Česko dnes standardně sdílí data o provozovatelích vozidel v rámci registru EU (EUCARIS) a v rámci Evropy spolupracuje s ostatními, zaplacení pokuty se tak prakticky nedá vyhnout.