Astronomové slaví průlom v průzkumu vesmíru. Tohle může být nejbližší obyvatelný svět
13. 7. 2026 – 17:29 | Magazín | Alex Vávra
Nové výpočty převrátily dosavadní představy o exoplanetě GJ 3378b. Svět vzdálený pouhých 25 světelných let se ukázal být mnohem podobnější Zemi, než vědci očekávali. Pokud se navíc potvrdí, že má atmosféru, může se zařadit mezi nejslibnější kandidáty pro hledání mimozemského života.
Co když odpověď na jednu z největších otázek lidstva neleží stovky nebo tisíce světelných let daleko, ale prakticky za kosmickým rohem? Astronomové totiž znovu prověřili exoplanetu GJ 3378b a výsledky je samotné překvapily. Z planety, která ještě nedávno vypadala jako nehostinný svět s minimální šancí na existenci života, se rázem stal jeden z nejzajímavějších kandidátů na obyvatelnou planetu v našem galaktickém sousedství. Pokud se potvrdí ještě jedna zásadní věc, může se GJ 3378b dostat do hledáčku všech, kteří pátrají po životě mimo Zemi.
Planeta GJ 3378b se nachází pouhých 25 světelných let od Země. V měřítku vesmíru jde téměř o sousedství. Obíhá kolem červeného trpaslíka, tedy hvězdy menší a chladnější než naše Slunce, a navíc se pohybuje v takzvané obyvatelné zóně. Právě tam mohou být teploty natolik příznivé, aby se na povrchu udržela kapalná voda – základní ingredience pro život, jak jej známe.
Na rozdíl od Země ale svůj rok zvládne za pouhých 21 dní. Důvod je jednoduchý. Svou hvězdu obíhá mnohem blíže než Země Slunce. Přesto podle výpočtů přijímá asi 90 procent energie, kterou dostává naše planeta. Z hlediska teplot tak může jít o překvapivě příjemný svět.
Planeta, která všechny zaskočila
Ještě donedávna přitom vypadalo všechno úplně jinak. Astronomové odhadovali, že GJ 3378b má nejméně pětkrát větší hmotnost než Země. Taková planeta by měla extrémně silnou gravitaci a pravděpodobně i drtivou atmosféru s obrovským tlakem. Šance na život by byly mizivé. Jenže nová studie publikovaná v odborném časopise The Astrophysical Journal všechno změnila.
Vědci z Kalifornské univerzity v Irvine planetu znovu přeměřili pomocí špičkových přístrojů a zjistili, že je mnohem "lehčí", než se předpokládalo. Ve skutečnosti má přibližně jen dvojnásobnou hmotnost Země.
„Tento objev je opravdu vzrušující. Je to jeden z našich nejbližších kosmických sousedů. Dvacet pět světelných let zní jako obrovská vzdálenost, ale Mléčná dráha měří přibližně 100 000 světelných let napříč. V tomto kontextu jde prakticky o planetu za rohem,“ uvedl hlavní autor studie Paul Robertson.
Právě tato změna výrazně zvýšila naději, že by planeta mohla mít podmínky vhodné pro život. Nejdůležitější otázka ale zatím zůstává nezodpovězená. Má GJ 3378b atmosféru? Pokud ano, mohla by udržovat kapalnou vodu a chránit povrch před nebezpečným kosmickým zářením. Pokud ji naopak v minulosti ztratila, veškeré naděje na obyvatelný svět se rychle rozplynou.
„Kdybyste Zemi zmenšili na velikost jablka, její atmosféra by byla silná asi jako jablečná slupka. Přesně taková vrstva stačí k tomu, aby se na povrchu udržela kapalná voda, vznikl dýchatelný vzduch a planeta byla chráněna před vesmírným zářením,“ vysvětluje Robertson.
Má vůbec šanci na život? Vědce trápí jedna velká překážka
Ani případná atmosféra ale ještě nic negarantuje. Červení trpaslíci patří mezi nejbouřlivější hvězdy ve vesmíru. Pravidelně chrlí mohutné erupce a proudy vysokoenergetického záření, které mohou planetám doslova odfouknout atmosféru do vesmíru. To je hlavní důvod, proč se astronomové dodnes přou, zda mohou planety u červených trpaslíků vůbec hostit život.
Situaci komplikuje ještě jeden jev. Planety obíhající tak blízko své hvězdy bývají gravitačně uzamčené. Jedna jejich polovina je tak neustále obrácená ke hvězdě a zažívá věčný den, zatímco druhá zůstává ponořená do nekonečné noci. Pokud by ale měla planeta dostatečně kvalitní atmosféru, mohla by teplo rozvádět natolik účinně, že by mezi oběma extrémy vznikla obyvatelná oblast.
Právě proto chtějí astronomové GJ 3378b prozkoumat mnohem podrobněji. Velkou nadějí je připravovaný teleskop NASA Habitable Worlds Observatory, který by měl ve 40. letech tohoto století pořizovat přímé snímky podobných světů. Vědci pak budou hledat takzvané biosignatury – chemické stopy, které mohou prozradit existenci života.
„Naším konečným cílem jsou biosignatury. Chceme odpovědět na otázku, která lidstvo fascinuje po staletí: Jsme ve vesmíru sami?“ říká astronom Michael Endl z Texaské univerzity v Austinu.
Na definitivní odpověď si ještě několik let, možná desetiletí, počkáme. Už dnes je ale jasné, že GJ 3378b patří mezi nejzajímavější světy, jaké jsme v okolí Sluneční soustavy objevili. A pokud budoucí pozorování odhalí atmosféru podobnou té zemské, může se z nenápadné planety vzdálené pouhých 25 světelných let stát vůbec nejlepší místo, kde bude lidstvo hledat první důkazy mimozemského života.