Assange byl propuštěn na kauci, může koordinovat zveřejňování depeší
17. 12. 2010 – 9:50 | Zpravodajství | red
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který byl ve čtvrtek propuštěn na kauci, má z rozhodnutí soudu omezený pohyb, ale neomezený přístup na internet. Ve venkovském sídle svého přítele necelých 200 kilometrů od Londýna, ve kterém musí nyní pobývat, je přitom podle agentury AP velmi dobré internetové připojení.
Mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson to potvrdil a Assangeovo domácí vězení označil za virtuální. Zdůraznil, že Assange může rozlehlé obydlí svého příznivce Vaughana Smithe v hrabství Suffolk používat jako základnu ke koordinaci zveřejňování důvěrných diplomatických depeší, které ve světě vyvolalo rozporuplné reakce.
Devětatřicetiletý Australan, o jehož vydání usiluje Švédsko kvůli jeho údajným sexuálním deliktům, musel nechat pas na policii. Každý den se také musí hlásit na policii, ale jinak má podle agentury AP zákaz vycházení. Musí mít také elektronický náramek, který může určit jeho polohu. O tom, zda má či nemá mít přístup na internet, soud podle AP ani nejednal.
Assange: Bojím se vyhoštění o USA
Assange obvinění Švédska odmítá. Jsou podle něj politicky motivovaná a souvisejí s tím, že server WikiLeaks zveřejňuje americké důvěrné depeše. Ve vazbě byl od 7. prosince, kdy se sám vydal britské policii. O vlastním vydání Assange z Británie do Švédska bude soud jednat poprvé 11. ledna.
Australan se také obává případného vyhoštění do Spojených států, které se cítí zvlášť dotčeny zveřejněním důvěrných zpráv amerických diplomatů na jeho webu WikiLeaks. "Dostala se k nám neověřená zpráva, o které dnes informoval můj advokát v USA a podle níž jsem byl ve Spojených státech obviněn," řekl ve čtvrtek po propuštění Assange.
Australské úřady již dříve uvedly, že pomáhají americkým partnerům v jejich vyšetřování činnosti serveru WikiLeaks, který podle Washingtonu poškozuje americké národní zájmy.
Austrálie se za Assange postavila
Australská premiérka Julia Gillardová však v pátek oznámila, že australská policie dospěla k závěru, že Assange a WikiLeaks neporušili žádný australský zákon. Ujistila také, že Austrálie poskytne v Británii Assangeovi konzulární pomoc jako každému jinému australskému občanovi.
Gillardová přitom zopakovala své přesvědčení, že zveřejňování amerických diplomatických dokumentů pokládá za vysoce nezodpovědné.
Naopak francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová ve čtvrtek usoudila, že Assange je zajímavá osobnost, která je odhodlaná podporovat svobodu projevu. "Nechválím vše, co udělal, ale myslím, že v jádru věci se jedná o svobodu projevu..i s jejími nepříjemnými následky," řekla v rozhovoru pro francouzskou televizní stanici Canal+. Svoboda projevu podle ní patří k hlavním svobodám.
Její postoj odporuje dosavadním prohlášením francouzských představitelů. Premiér François Fillon odsoudil 9. prosince praxi webu WikiLeaks, ve které vidí odsouzeníhodnou krádež. Státní tajemník odpovědný v úřadu Lagardeové za počítačovou sféru Eric Besson se vyjádřil pro zákaz působnosti serveru WikiLeaks ve Francii s odůvodněním, že porušuje diplomatické tajemství.