V upoutávce na pořad televize ARD Kontrasty (Kontraste) prý v rozhovoru připustil, že lze uvažovat o zrušení dekretů. Televizní stanice nicméně podle ministra později přiznala, že jeho výroky zkreslila a omluvila se mu. 

"ARD se omluvila, že takovou hovadinu pustila. Podívali se na text, přesný přepis mám také, a nic takového nebylo řečeno. Někdy se to stane. Oni chtěli způsobit senzaci, aby se lidi dívali na televizi, tak to spáchali," řekl Schwarzenberg českým novinářům po skončení summitu EU v Bruselu, jehož se účastnil. 

Stern: Zrušení dekretů je možné

Schwarzenbergova údajná slova se po odvysílání upoutávky objevila v německém servisu agentury AFP a bez přímé citace ministra zprávu na svém webu uveřejnil týdeník Stern pod titulkem Zrušení Benešových dekretů možné a stejný materiál pod zkratkou DAPD německý web boulevard-baden. 

Publicistický pořad ARD Kontrasty bude vysílán ve čtvrtek večer ve 22:00. V inkriminované části rozhovoru se redaktor ministra zeptal, zda si myslí, že by se ještě nyní mělo o dekretech přemýšlet. 

"Diskuse zde v zemi je celkem v chodu. Když čtete česká média, díváte se na televizi, tak se zde mnohé děje ... Není třeba ji teprve zahajovat. Diskuse existuje," odpověděl na to ministr. 

Jak diskuze skončí?

Další dotaz zněl, jak podle šéfa diplomacie diskuse skončí. Z kontextu plyne, že tazatel měl na mysli, zda může skutečně dojít ke zrušení kontroverzních prezidentských dekretů. 

"Myslím, že je to v běhu. Zda bude jednou zrušení (dekretů) v parlamentu, je jiná věc. Ale není pochyb, že je čas na kladení otázek a už také zazněly různé české hlasy, které vůči tomu ukazují zdravou distanci," řekl podle přepisu Schwarzenberg. 

Zločiny na Němcích - Češi se vypořádavají s minulostí

Magazín Kontrasty se má zabývat třemi tématy, přičemž jedno z nich nese název Zločiny na Němcích - Češi se vypořádávají s minulostí. Bude se zřejmě také mimo jiné zabývat srpnovým objevem hromadného hrobu zavražděných Němců u obce Dobronín na Jihlavsku. 

Na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišly po válce v Československu až tři miliony sudetských Němců o majetek a občanská práva, což vytvořilo předpoklady pro jejich odsun.

Sudetští Němci požadují zrušení dekretů, stejně jako amnestijního zákona z roku 1946, který všeobecně zabránil potrestání českých účastníků poválečného násilí na Němcích.