Archeologové u vytržení: V 3500 let starých ruinách se skrýval perfektně zachovalý technický zázrak

Když se před 3500 lety zmocnil ohnivý žár domovů osady Cabezo Redondo na jihovýchodě Španělska, obyvatelům nezbývalo než zachránit holé životy a lomit rukama, jaké je postihlo neštěstí, a proklínat krutý živel.

To vědci, kteří po více než třech miléniích odkryli spálené ruiny, prožívali zcela opačné emoce: Našli jedinečně zachovalý tkalcovský stav z doby bronzové.

Jak se archeologové pochlubili v odborném časopise Antiquity, ohnivé inferno zafungovalo nejen jako ničitel, ale jako překvapivě kvalitní ochranitel.

Když se totiž zřítila hořící střecha, pohřbila pod sebou kompletní výbavu domu. Suť odřízla přísun kyslíku, takže obsah domu nevzplál, ale žárem zuhelnatěl a zakonzervoval se.

„Je to paradox. Oheň nám tohle naleziště zároveň poničil a zároveň zachoval,“ uvedla archeoložka Yolanda Carrión v tiskové zprávě.

Právě díky tomu mohly ruiny skrývat extrémně vzácný nález. Z dávných dob se totiž dochovalo jen naprosté minimum dřevěných nástrojů, produktů či nářadí. Dřevo zkrátka celá tisíciletí nevydrží, v zemi zmizí a je navždy pryč. Nesmírně vzácné výjimky pochází právě ze situací, kdy se dřevo nějakým způsobem zakonzervovalo.

A jednu takovou měli před sebou vědci právě v Cabezo Redondo: V troskách domu odhalili zuhelnatělý, ale jinak výborně zachovalý tkalcovský stav včetně sady závaží a dokonce i se zbytky vláken, ze kterých si před téměř čtyřmi tisíciletími tkali lidé své oděvy a přesně tak, jak je starověký tkadlec ve strachu z plamenů narychlo opustil.

Takový objev je významným milníkem ve zkoumání života za doby bronzové. Až dodnes museli vědci podobu textilní výroby do jisté míry odhadovat. Zachovalý tkalcovský stav ale umožňuje úplně poprvé celý proces rekonstruovat s maximální přesností, aniž by si museli archeologové cokoliv domýšlet.

Magazín

Záhadný nález v australské poušti: Hořící kus kovu a vláken zřejmě pochází z vesmíru

A nejen to, nález rozšířil i povědomí o životním stylu i schopnostech našich předků. Třeba skutečnost, že se tkalcovský stav nacházel ve veřejně přístupném prostranství, napovídá, že ho sdílelo několik domácností a tkaní se dost možná bralo za skupinovou činnost. A rozmanitá, velmi dobře vyvedená závaží zase naznačují, že už tehdy lidé zvládali výrobu komplikovaných tkanin se vzory.

Na základě nalezených indicií už vědci představili i hypotetickou rekonstrukci dobového tkalcovského stavu, což nabídlo krásnou příležitost k využití moderních technologií: Obrázek rekonstruovaného stavu jsme předložili umělé inteligenci a nechali vygenerovat fotku, kterou vidíte v úvodu článku. Možná třeba právě takhle mohl vypadat skutečný okamžik v životě tkadleny v roce 1500 před naším letopočtem. 

Původní rekonstrukci, jak ji zobrazuje muzeum v Alcoy, si můžete prohlédnout zde:

zdroj: University of Alicante / CC BY-SA