Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK v reakci na to, že se ČR, Maďarsko a Slovensko nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč) ve prospěch Ukrajiny.

Dohodu o půjčce oznámil po mnohahodinovém jednání na summitu EU v Bruselu předseda Evropské rady António Costa. Za půjčku se zaručí 24 unijních států. Dále budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.

Babišovo rozhodnutí ilustruje podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) odklon od dosavadní linie české zahraniční politiky a solidarity s Ukrajinou. "Jde dále směrem k rétorice o nepodporování Ukrajiny ze strany českých veřejných financí, které premiér Babiš již v minulosti učinil a dále si za ním stojí," uvedl.

Zároveň byly podle Havlíčka zřejmé jemné rozdíly od pozice zastávané Slovenskem a Maďarskem v případě snahy najít alternativu pro využití zmrazených ruských prostředků centrální banky, což dva další státy také nepodpořily. "V tomto smyslu byla pozice Česka o něco málo konstruktivnější, přestože neústupná v podobě nepřevzetí garancí za půjčku, kterou si EU bude brát na mezinárodních trzích a garantovat ji bude 24 států EU," dodal.

Podle Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů Babiš rámuje výsledek tak, že potřebu podpory Ukrajiny ČR nezpochybňuje, odmítá však mimořádné garance, které by mohly zatížit budoucí české rozpočty. Podtrhuje to podle něj to, co Babiš říkal před volbami, tedy že je potřeba přestat podporovat Ukrajinu na úrovni jako dosud, minimálně pokud jde o nové finanční závazky a sdílené garance, ale i další oblasti.

"V tomto smyslu to lze chápat jako jistý (logický) odklon od evropské jednoty v otázce zahraniční politiky vůči Ukrajině: ne v deklaracích podpory, ale v ochotě nést konkrétní riziko," uvedl Kovář.

Zároveň by ale z výsledku nynějšího summitu nedělal automaticky tezi, že Česko bude pokaždé hlasovat jako Maďarsko či Slovensko. "Česká pozice se od těchto zemí liší i v tom, že Praha podpořila závěry summitu a Ukrajinu jako takovou podporuje, 'jen' odmítá ručení. To je jistý kvalitativní signál, že nelze automaticky předpokládat jednotnou linii vždy a ve všem," podotkl Kovář. Na prvním summitu po nástupu nové vlády navíc Babiš podle něj evidentně potřeboval i politicky čitelný výstup, který ukáže změnu kurzu a naplní předvolební sliby směrem k domácímu publiku.

Podle Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně se očividně vláda vrací k pozici "Česko na prvním místě" a podřízení zahraniční a evropské politiky domácím účelům, respektive účelům vnitropolitického marketingu.

"To bude podle mého názoru hlavní leitmotiv této vlády. Do pozice Maďarska či Slovenska se pravděpodobně nedostane, Česko ale bude - a to také ve vztahu k Ukrajině - prosazovat sobeckou a dost krátkozrakou politiku utilitárních zájmů subjektů, které na dnešním kabinetu participují," poznamenal. Vládu tvoří ANO, SPD a Motoristé.