Alarmující propad: Čtvrtina patnáctiletých nepochopí ani krátký text

Mezinárodní šetření PISA, které pod hlavičkou OECD každé tři roky testuje patnáctileté žáky, přineslo výsledky, které se Čechům nepolykají zrovna snadno.

Oproti předchozímu kolu z roku 2022 se čeští žáci ve čtení propadli zhruba o 20 bodů – ze všech tří hodnocených oblastí nejvíc. Průměrný výsledek 468 bodů sice Česko pořád drží nad průměrem zemí OECD, jenže právě průměr tady zakrývá to podstatné: Dívky nasbíraly 484 bodů, chlapci jen 454.

Nejvíc bolí pohled na dno tabulky. Pod hranici základní čtenářské úrovně, kterou PISA klade na 407 bodů, spadlo 27 procent patnáctiletých – před čtyřmi lety to byla pětina. Dalších 27 procent se drží přesně na téhle hraně: Pochopí hlavní myšlenku nanejvýš u středně dlouhého sdělení, souvislosti a kontext jim už unikají. Vyplývá to z Národní zprávy PISA 2025, kterou zveřejnila Česká školní inspekce.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal hovoří bez příkras: „Žáci, kteří jsou pod základní úrovní, jsou reálně ohrožení aktuální i budoucí školní neúspěšností,“ uvedl.

„Zhoršení schopnosti čtení se propsalo i do výsledků v přírodovědné gramotnosti, kde se jedna škála týkala vyhledávání a vyvozování informací a práce s nimi při dalším rozhodování,“ upozornil.

Analytici České školní inspekce mezi příčinami zhoršení jmenují sníženou schopnost soustředit se. Mladá generace pro tenhle stav má vlastní slovo – „brainrot“, doslova hniloba mozku. A není to jen internetový vtip: Oxford University Press vyhlásilo „brain rot“ slovem roku 2024, protože jeho užívání meziročně vyskočilo o 230 procent.

Mechanismus je přitom banálně jednoduchý. Nekonečné rolování několikavteřinových videí na TikToku, Reels nebo Shorts drží mozek v režimu, kdy každých pár vteřin přiletí nový silný podnět a s ním dávka dopaminu.

Dlouhý text nic takového nenabízí – odměnu odkládá a chce trpělivost. Mozek navyklý na rychlý střih ho proto vyhodnotí jako nudný a pozornost uteče zpátky k displeji. Systematický přehled 17 studií z Coventry University spojuje časté sledování krátkých videí se zhoršenou pozorností a slabším výkonem exekutivních funkcí.

Jak to vypadá v praxi, popsal středoškolský učitel dějepisu a mediální výchovy a předseda Učitelské platformy Michal Kaderka.

„Žáci čtou podstatně pomaleji, na texty jim musíme dát o polovinu nebo i 70 procent více času než před deseti lety. Zároveň musíme klást mnohem větší důraz na zpětnou vazbu, protože jsou žáci, kteří textům skutečně nerozumí. Velmi se proměnila i slovní zásoba, ale to je dáno tím, že nejen děti obecně méně čtou,“ řekl pro Novinky.