Aktivisté v Hongkongu půjdou za vzpomínkové akce do vězení, EU i OSN jsou proti

Informovala o tom agentura AP. Verdikt odsoudila OSN i Evropská unie, která jej také označila za politicky motivovaný. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici.

Aktivisty už soud letos na základě Pekingem prosazeného zákona o národní bezpečnosti shledal vinnými z podněcování ke svržení čínského režimu. Jednačtyřicetiletá Chow Hang-tung a 69letý Lee Cheuk-yan, kteří trvali na své nevině, dostali sedm let a tři měsíce, respektive sedm let za mřížemi. Čtyřiasedmdesátiletý Albert Ho, který před soudem přiznal vinu, dostal trest pěti let a dvou měsíců.

"EU odsuzuje uložení dlouhých trestů vězení v návaznosti na politicky motivovaný soudní proces. Verdikt podkopává důvěru v právní stát a poškozuje pověst Hongkongu, v němž bude EU i nadále pozorně sledovat situaci v oblasti lidských práv a základních svobod," napsal na sociální síti X mluvčí Evropské komise Anouar El Anouni.

"Žádám zrušení těchto rozsudků a znovu vyzývám k tomu, aby byl zákon o národní bezpečnosti uveden do souladu s mezinárodními závazky Číny v oblasti lidských práv. Dnešní přísné verdikty představují další politováníhodný důsledek tohoto hluboce vadného zákona a svědčí o neustálém zužování občanského prostoru v Hongkongu," uvedla podle agentury AFP kancelář vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka.

Všichni tři byli obviněni v srpnu 2021 a roky byli drženi ve vazbě. Jejich Sdružení pro podporu vlasteneckých demokratických hnutí v Číně organizovalo akce, jimiž si lidé v Hongkongu každý rok připomínají události v Pekingu z roku 1989. Vzpomínek se účastnily statisíce lidí.

Sdružení se muselo v roce 2021 po 32 letech existence na základě bezpečnostního zákona rozpustit, stejně jako jiné občanské organizace. Přijetí Pekingem prosazeného zákona o národní bezpečnosti provázely v roce 2020 hromadné protesty a norma vyvolala i kritiku ze zahraničí. Peking tvrdí, že zákon je nezbytný k udržení stability. Podle srpnových údajů bylo na jeho základě dosud zadrženo 415 osob a 185 z nich shledáno vinnými, uvedla AFP.

Masakrem na náměstí Tchien-an-men vyvrcholily protesty, které v Číně vypukly na jaře 1989 po smrti reformního komunistického představitele Chua Jao-panga. V Pekingu a v dalších čínských městech se tehdy shromáždily desetitisíce studentů a dalších obyvatel, kteří žádali demokratické reformy, větší svobodu projevu a boj proti korupci.

V noci na 4. června 1989 zasáhla proti protestujícím na náměstí Tchien-an-men armáda, která demonstrace násilně potlačila. Přesný počet obětí zůstává neznámý, protože čínské vedení údaje nikdy nezveřejnilo. Odhady se pohybují od několika stovek po více než 1000 mrtvých.