Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky jsou zemědělské dotace nárokové a přijímají je všichni zemědělci v ČR. "Poměrově se vztahují například k jednomu hektaru obdělávané půdy nebo k jednomu kusu chovaného dobytka," řekl mluvčí, podle něhož je výše dotace dána tím, že je Agrofert největší zemědělskou firmou v ČR.

"Současně je důležité upozornit, že Agrofert státu mnohem více zaplatí, než od něj formou dotací získá," dodal Hanzelka s tím, že společnost v loňském roce zaplatila na dani z příjmů 743 milionů korun a na odvodech na zdravotní a sociální pojištění 2,34 miliardy korun.

Agrárně-chemická skupina Agrofert využívala podle týdeníku dotace ze strukturálních fondů zejména pro chemičky, ale i další firmy. Celkem má přislíbeno 1,6 miliardy korun, v srpnu byla proplacena miliarda. "K prvenství pomohly Agrofertu agrární dotace, které plynou z EU prostřednictvím dvou zemědělských fondů.

Za uplynulé dva roky takto Babišův kolos získal 1,6 miliardy korun. Souhrnná suma je vyšší, všechny dotační toky totiž není možné ve veřejně dostupných databázích dohledat," píše týdeník, který zpětně dopočítal i příjem stěžejních dotací, které na obdělávanou výměru obdržely od roku 2007 zemědělské podniky Agrofertu. Jde o 1,7 miliardy korun.

Druhé Třinecké železárny, které přes Moravia Steel ovládá miliardář Tomáš Chrenek, dostaly na evropských dotacích 2,9 miliardy korun. Ty šly hlavně na ekologické projekty. Třetí nejúspěšnější firmou v získávání bruselských dotací je s 1,9 miliardy korun ostravská hutnická firma ArcelorMittal.

V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však nejhorší z celé unie.

I přes tyto nedostatky Česko v prvních deseti letech členství ČR v EU získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo.

TOP 20 soukromých firem, které v programovém období 2007 - 2013 získaly největší podpory z fondů EU (včetně dceřiných firem):