Obama prý chce tímto zrychlením svých plánů zvrátit dosavadní úspěchy afghánského radikálního hnutí Taliban.

S odvoláním na nejmenované zdroje z Obamovy vlády o tom informoval list The New York Times. Podle nejmenovaných diplomatů z NATO prý Obama požaduje po svých evropských spojencích posily pro Afghánistán do výše až 10 tisíc vojáků. 

Obama v noci z úterý na středu oznámí detaily další strategie v této asijské zemi. Podle informací, které se již dostaly na veřejnost, bude její součástí vyslání dalších asi 30 tisíc vojáků. Americký prezident prý ale také nastíní časový horizont, do kdy chtějí USA skončit své angažmá v boji zmítané asijské zemi. 

Podle NY Times dosavadní úvahy o nových posilách v Afghánistánu počítaly spíš s tím, že rozmístění dalších vojáků bude trvat další rok. Obama však údajně rozhodl, že nynější situace vyžaduje rychlejší rozmístění. 

Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs v pondělí uvedl, že Obama již vydal rozkaz vyslat do Afghánistánu více vojáků. Stalo se tak v neděli večer na utajované schůzce s veliteli amerických ozbrojených sil. 

Diplomaté z NATO dnes podle agentury AP uvedli, že Obama žádá po evropských aliančních spojencích USA posily pro Afghánistán v počtu 5000 až 10000 vojáků. Doposud se uvádělo, že evropské země by měly rozšířit své kontingenty o 5000 mužů a žen. Koncem listopadu zdroj z NATO řekl, že evropské státy oznámí posílení kontingentu v Afghánistánu o 4000 až 5000 vojáků, jakmile Obama potvrdí vyslání dalších desítek tisíc amerických vojáků. 

Obama údajně žádá například Paříž o posilu 1500 vojáků. Británie už oznámila, že pošle do Afghánistánu začátkem prosince dalších 500 vojáků. Počet svých příslušníků v této zemi tak zvýší na 9500. Slovensko už nabídlo dalších 250 vojáků a Gruzie mezi 700 a tisícem vojáků. 

Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení Talibanu s pomocí americké invaze v roce 2001. 

S potenciálními novými posilami by měl mít americký kontingent v Afghánistánu asi 100 tisíc mužů a žen. Hlavní Obamův záměr podle listu je zabránit teroristické síti Al-Káida, která v Afghánistánu údajně připravovala útoky proti USA z 11. září 2001, v návratu do země. Posily by také měly talibům zabránit v tom, aby se jim podařilo svrhnout místní vládu. 

Nově vyslaní američtí vojáci prý budou zabezpečovat důležitá afghánská města jako Kandahár a Chóst. V těchto městech na jihu, respektive na východě země mají talibové v současnosti velký vliv. Američané prý při své misi budou úzce spolupracovat s afghánskými vojáky. 

Obama prý chce omezit moc a akceschopnost Talibanu. To by mělo pomoci Američanům získat čas na vycvičení afghánských vojenských sil i na posílení moci místních úřadů. O to Američané usilují již od začátku konfliktu před osmi lety, zatím však nebyli úspěšní. 

Pro Obamu je rozhodnutí o nové strategii v Afghánistánu velkým rizikem. Prezidentovo dlouhé rozhodování se vedle vysoké nezaměstnanosti a kontroverzní zdravotní reformy považuje za jednu z příčin poklesu jeho popularity, která se podle výzkumů nedávno poprvé ocitla pod 50 procenty. Průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, že většina obyvatel USA si myslí, že v konfliktu již nemá cenu pokračovat.