Když tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček před rokem podepsal se společností European Metal Holdings Ltd. memorandum o spolupráci v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice, spustil tím politickou lavinu. Byl říjen 2017, blížily se parlamentní volby a z lithia se stalo hlavní volební téma. Jak vypadá "kauza lithium" rok poté?

Pro někoho jsou pomníky, válečné hřbitovy a hroby, pamětní desky a další podobná místa primárně součástí historie a kultury. Pro jiné ale představují hlavně stále žhavé politické téma, kvůli němuž jsou schopni se do krve pohádat, i když připomínají třeba události vzdálené i několik staletí.

Jsou to dva roky od chvíle, kdy spolupracovník švédské luteránské církve upozornil české velvyslanectví ve Švédsku na to, že se na na hřbitově v Malmö nacházejí ostatky tří československých občanů. Šlo o vězně koncentračních táborů, kteří byli na konci druhé světové války v dubnu a v květnu 1945 hromadně převáženi do Švédska, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Tak se nám, drazí Češi, na Hradě rozmohl takový nešvar. Prezident používá sprostá slovíčka. Zejména pak jedno slovo... 

Po volbách do Senátu se opoziční strany zdají být v dobré kondici. Některé z nich plánují pokračovat ve spolupráci a vytváření společných kandidátek. Jaká úskalí s sebou integrace středopravicových stran přináší a proč by se raději měly soustředit na něco jiného?

Jako by prezident Miloš Zeman chtěl s nástupem nového ministra zahraničí Tomáše Petříčka dát najevo, kdo je tady ve věci jmenování velvyslanců pánem – nehodlá podepsat nominace velvyslanců na ambasádu ve Švýcarsku a v Číně. Hraje o vlastní zájmy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Prezident Miloš Zeman v úterý jmenoval ministrem zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Dosud funkci zastával ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zeman po jmenování Petříčka vyjádřil naději, že Česko bude mluvit navenek jedním hlasem. Jednotnou diplomacii a sebevědomou zahraniční politiku chce i nový ministr. Rád by se prý zaměřil na spolupráci v Evropské unii a v NATO, na ekonomickou diplomacii či rozvojovou pomoc.

Pamětníci dvou velkých totalit 20. století postupně umírají, odráží se to i na kdysi vlivné a početné Konfederaci politických vězňů. Z původních zhruba šedesáti tisíc členů jich nyní zbylo zhruba 1400. Tím také současné vedení Konfederace argumentuje, když prosazuje ukončení činnosti spolku sdružujícím někdejší muže a ženy určené k likvidaci. Podle odpůrců takového kroku jde však o něco úplně jiného – o zametání stop po neprůhledném hospodaření, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.