Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla bezprostředně poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU věnovaný této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky.

Nasazení dronů na Ukrajině může být předehrou k nástupu autonomních bojových robotů.

Byl to jeden z nejdramatičtějších dnů moderních dějin: Před šedesáti lety, večer 27. října 1962 východoamerického času (28. října nad ránem středoevropského času), vrcholila Karibská krize. Svět se ocitl krok od války, která mohla vést k jadernému Armageddonu.

Ruská armáda ráno zahájila letecký i pozemní útok na sousední Ukrajinu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba označil ruskou operaci za plnohodnotnou invazi a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil na Ukrajině válečný stav. Úřady hlásí na mnoha místech včetně Kyjeva, Charkova a dalších velkých měst raketové útoky.

Tisíce vybuchlých i nevybuchlých bomb, ale i pět tisíc záhadných obřích kamenných hrnců, jejichž stáří archeologové odhadují na dva tisíce let. To je nejbombardovanější místo na světě, laoský Phonsavan, kam během vietnamské války každých osm minut dopadala jedna bomba.

Při čtvrteční nehodě vrtulníku mnohonárodnostních sil na egyptském Sinajském poloostrově zahynula i česká příslušnice mise - rotmistryně Michaela Tichá. O život přišlo také pět Američanů a jeden Francouz. Příčinou nehody byla zřejmě technická porucha.

Vlnu protestů vyvolala v Arménii dohoda s Ázerbájdžánem o neútočení v oblasti Náhorního Karabachu. V pondělí večer se v centru Jerevanu sešlo několik tisíc protestujících, kteří následně vnikli do budovy parlamentu a úřadu vlády, který zpustošili. Vyžadovali okamžité zrušení dohody, premiéra Nikola Pašinjana označili za zrádce a vyzývali jej k přímé konfrontaci.

Islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která v poslední době kontrolovala většinu území poslední syrské opoziční provincie Idlib, utrpěla významné porážky. Mezitím ale podle OSN na sever provincie uteklo od prosince 900 tisíc lidí a několik jich v posledních dnech zemřelo. Situace je kritická, popisuje syrský humanitární pracovník Džuma Alkasem v rozhovoru pro HlídacíPes.org.