Zlobivý Visegrád: Maďaři, Češi a spol. konečně získali pozornost Evropy

MAGAZÍN 30. 1. 2016 19:12 - Magazín autor: red

Visegrádská čtyřka byla mnoho let jen kosmetickým uskupením, které sice teoreticky mělo poskytnout Česku a ostatním členům výhodnější pozici pro vyjednávání s Bruselem, jenže realita tomu byla na hony daleko. Visegrád probrala z hibernace až uprchlická krize. A zbytku unie to dělá pořádné vrásky, jak to vypadá z textu prominentního britského týdeníku The Economist. 

Nejvyšší představitelé zemí skupiny V4

Nejvyšší představitelé zemí skupiny V4,zdroj: Profimedia.cz

Když do Evropy v loňském roce začali proudit uprchlíci z Blízkého východu, pražská konzultantka Martina Scheibová s nimi soucítila. Nyní si už tak jistá není. Vytvářejí "kulturní střet", říká s obavami. Podobný strach sdílí mnoho Evropanů.

Ale na rozdíl od Němců nebo Švédů není setkání Scheibové s vyšším počtem uprchlíků příliš pravděpodobné. České veřejné mínění stojí pevně proti přijímání žadatelů o azyl. Miloš Zeman, populistický prezident České republiky, označuje muslimské uprchlíky za "prakticky neintegrovatelné". Loni jich země přijala jen 520.

Názorový obrat proti uprchlíkům je citelný po celé Evropě. Xenofobní strany ve Švédsku a Nizozemsku dosahují rekordních čísel v průzkumech veřejného mínění, a dokonce i německá euroskeptická a ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD) se v žebříčcích dostala na dvojciferná čísla.

Ale reakce střední Evropy byla obzvláště silná. Protiuprchlické nálady semkly visegrádskou skupinu tvořenou Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Českou republikou. Obvykle přitom jde o nesourodou partu, která se na některých záležitostech shodne - jako například na nesouhlasu s evropskou klimatickou politikou - a v jiných je rozpolcená: například v přístupu k Rusku.

Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v těchto zemích vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů. A využívají zanícených postojů proti běžencům, aby zavedly neliberální kroky i na dalších frontách.

Nejhlasitějším ze všech protiimigrantských hlasů byl a je hlas maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti migrantům začal ostře vystupovat začátkem roku 2015 po útocích v redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo, a tedy v době, kdy počty běženců přicházejících do Evropy byly stále ještě relativně nízké. Jeho vláda nyní chce zavést protiteroristické zákony, které znepokojují zastánce občanských práv, byť podrobnosti zákona jsou zatím mlhavé.

Orbánova strana Fidesz se stala průkopnicí neliberální evropské vlny: když v roce 2010 nastoupila k moci, omezila pravomoci ústavních soudů, zaplnila je svými kumpány a zavedla novou ústavu. Strana Fidesz změnila volební systém, a pomohla si tak k dalšímu vítězství v roce 2014, říká András Bíró Nagy z expertní skupiny Policy Solutions.

Vznikl nový mediální regulační úřad vedený oddaným stoupencem Fideszu. Do veřejných televizních kanálů byli dosazeni novináři podporující Fidesz a zahraniční média se dočkala vyššího zdanění než domácí. Daň byla nicméně odvolána po kritice od hlavního zahraničního kanálu RTL Klub.

Pro Visegrád představovalo zásadní změnu listopadové volební vítězství polské nacionalistické konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Vůdce strany Jaroslaw Kaczynski je dlouhé roky Orbánovým obdivovatelem. Konrad Szymanski, náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti, říká, že Polsko nyní plánuje posílit svou spolupráci s visegrádskou skupinou.

Vláda je naprosto proti jakýmkoli dalším evropským dohodám o přerozdělení uprchlíků mezi členskými státy. Mezitím od listopadového nástupu k moci PiS sesadila šéfy bezpečnostních a výzvědných služeb, oslabila ústavní soud - a dosadila do něj vlastní stoupence - a přijala nový mediální zákon, který jí dovoluje nasadit své věrné do vedení veřejných rozhlasových a televizních stanic. Evropská komise už prověřuje, jestli to všechno porušuje polské závazky respektovat zákony.

Politici na Slovensku a v České republice jsou trochu jiní, ale v obou zemích se otázky uprchlíků chopili. V prosinci slovenský premiér Robert Fico, který bude v březnu usilovat o znovuzvolení, zahájil právní kroky proti migrační politice EU, kterou označil za "rituální sebevraždu" - Maďarsko ho krátce poté následovalo.

Český premiér Bohuslav Sobotka je méně bombastický než Zeman, ale také on odmítá uprchlické kvóty. Podmínky pro ty migranty, kteří už jsou v zemi, jsou mizerné.

Tyto populistické politiky mají u voličů úspěch. Loni na jaře se podpora Fideszu ve volbách propadla, zatímco podpora ultrapravicové strany Jobbik stoupla. Dnes by Fidesz opět vyhrál ve volbách většinu.

Také podpora Ficovy strany Směr-sociální demokracie v loňském roce stagnovala, ale od propuknutí uprchlické krize stoupá. Základna stoupenců PiS leží mezi nespokojenými staršími voliči, kteří se imigrace obzvlášť bojí.

Tento týden ve Varšavě na setkání konzervativní skupiny o tom, zda Polsko ohrožuje "barevná revoluce", zazněla otázka, jak nazývat běžence. Jedna žena mezi diváky navrhla "vetřelci", mluvčí nabídl termín "islamisté".

Nově nalezená jednota mezi čtyřmi zeměmi těší populistické politiky. "Nejspíš jediná dobrá věc na celé migrační krizi je to, že V4 našla společný hlas a strategii," řekl Márton Gyöngyösi z Jobbiku. A György Schöpflin, poslanec Evropského parlamentu za Fidesz, prohlásil, že visegrádská skupina "umožňuje třem malým zemím udeřit větší než vlastní silou".

Cíl visegrádské skupiny byl kdysi zaměřen na urychlení integrace jejích členů do EU. Příklon této skupiny k neliberalismu představuje pro Evropu problém. Skupina od zavedení nových pravidel v roce 2014 nemá moc blokovat Evropskou radu, ale může způsobovat potíže, zvlášť pokud ovlivní sousedy, jako je Rumunsko nebo Bulharsko.

Průzkumy mezitím ukazují klesající důvěru v EU ve všech čtyřech zemích. Ve skutečnosti státy visegrádské skupiny značně závisejí na financích EU - v roce 2013 dosáhly šesti procent maďarského HDP. A přesto jsou v nich mnozí z Evropy zklamaní. "Lidi si myslí, že bychom měli mít stejnou životní úroveň jako Rakušané nebo Britové," říká Ferenc Gyurcsány, který byl maďarským premiérem v letech 2004 až 2009.

Stoupající euroskepticismus by se proti skupině mohl obrátit jako bumerang. Začaly neformální rozhovory o dalším několikaletém rozpočtu EU a Německo už naznačilo, že zvýhodní země, které se dělí o tíži uprchlíků.

A mnoho evropských činitelů má se skupinou čím dál tím méně trpělivosti. Milan Nič ze slovenského institutu CEPI vzpomíná na dny, kdy například rakouští politici mluvili o visegrádské skupině s respektem. "Dnes je Visegrád spíš nadávka," dodal.

Tagy: zahraničí domácí Evropská unie Visegrádská čtyřka mezinárodní politika evropská politika uprchlická krize

Zdroje: ČTK,The Economist