Zeman vetoval 'lex Babiš'. Zákon je podle něj protiústavní

AKTUALITA - Aktuality autor: red

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu známou jako "lex Babiš", která by připravila firmy ministra financí Andreje Babiše o možnost ucházet se o dotace a veřejné zakázky. Podle hlavy státu je to v rozporu s ústavou a základními právy jednotlivce. 

Zeman a Babiš

Zeman a Babiš,zdroj: Profimedia.cz

Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k předchozím hlasováním je pravděpodobné, že sněmovna veto zvrátí.

Zeman veto v dopisu předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodnil mimo jiné tím, že novela obsahuje i poslanecké pozměňovací návrhy. "Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty," uvedl prezident.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek předpokládá, že poslanci veto zvrátí. V září přijala novelu hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné veto přehlasovala. Sněmovna by měla znovu posuzovat předlohu v lednu. 

Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Oslabit politickou konkurenci?

Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud.

Podle Zemana z rozpravy ve sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. "K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže," napsal Hamáčkovi.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně.

Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. "Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová," uvedl.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Účinnost ustanovení zvaných "lex Babiš" je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by ale dopadl až na nově jmenované členy kabinetu.

Tagy: domácí hnutí Ano česká vláda český prezident česká politika evropské dotace české zákony zákony a vyhlášky Poslanecká sněmovna ČR státní investice

Zdroje: ČTK