Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes -2°C Slabý déšť

Komentář: Končí černé financování stran? Nový zákon politiku neočistí, je ale lepší než nic

Komentář: Končí černé financování stran? Nový zákon politiku neočistí, je ale lepší než nic
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Novela zákona o financování politických stran se měla stát průlomem, který konečně nastaví civilizovaná pravidla v této oblasti a zabrání černému financování politiky. To bohužel zákon nedokáže, přesto je lepší než nic.

Podle nových pravidel začnou politické strany fungovat od roku 2018. Na pořádek v jejich financování bude dohlížet nový, speciálně vytvořený úřad. Politické strany budou muset mít povinně transparentní účet u některé z tuzemských bank. Dar od jednotlivce či firmy nebude moci přesáhnout tři miliony korun. Politické strany budou muset své výroční zprávy zveřejňovat na internetu, zprávy také budou obsahovat více informací, než doposud.

To je asi jádro celé novely. Výčet vypadá hezky, ve skutečnosti je to takový pozlacený cedník, od kterého si těžko lze slibovat, že zastaví vodu.

Tak hezky popořádku

Problémů s novelou je celá řada. Jako první můžeme zmínit například nedostatečné sankce. Pokud strana vůbec nepředloží výroční zprávu, dostane pokutu hrozivých 200 000 korun. Z toho se asi na sekretariátech příliš nezapotí.

Například Slováci za neoznačení politické reklamy v tisku ukládají pokutu 100 tisíci eur, v české novele se počítá rovněž se 100 tisíci, ovšem korun. Zkrátka pokuty jsou nastaveny tak, že jsou spíše symbolické. Ostatně na to upozorňuje například Pirátská strana, která novelu (nejen) kvůli tomuto bodu silně kritizuje.

Pokud bychom se podívali na to, jak lze nový zákon obejít a nadále financovat politické strany takříkajíc "načerno", máme k tomu hned celou paletu možností. Tak například peníze pro stranu mohou přitékat přes politické instituty. S jejich zřizováním novela počítá, mají mít status všeobecně prospěšné společnosti a budou se moci věnovat vzdělávací, publikační a kulturní činnosti.

Nesmí to být školy a nesmí z nich být financovány politické strany. Ovšem kdo to bude kontrolovat, není úplně jasné. Samozřejmě to má mít na starosti onen nový úřad, ale i samo ministerstvo vnitra, které novelu připravilo, připouští, že kontrola bude v tomto případě obtížná. Ani ne tak kvůli financím, které lze dohledat v účtech, ale kvůli nepovolené podpoře politických stran a jejich kandidátů. Instituty to totiž dělat nesmějí, ovšem tady už budou úředníci naprosto krátcí, pokud nebudou v přestrojení chodit na jednotlivé akce institutů.

Tisíc a jeden způsob, jak si přilepšit

Politické strany však mají daleko jednodušší možnosti, jak si přilepšit, a žádné čachry s instituty na to nepotřebují. Stačí osvědčené černé kampaně pořádané třetími osobami. V praxi jsou to všechny možné happeningy na podporu toho či onoho, často tradičně s párky a pivem.

Stačí, když politická strana prohlásí, že o akci nevěděla a nebyla o ní informována, a je zcela z obliga. Úřad takovou akci pak řešit nesmí, vše jde mimo účetnictví strany. Podobně jsou na tom nejrůznější kouzla a čáry s cenami reklam, kdy jednou billboard stojí milion, jindy najednou jen 200 tisíc.

Strana si vyjednala úžasnou slevu, která ale je ve skutečnosti skrytým osmisettisícovým darem. Podobných případů už bylo v minulosti více a proti tomuto je novela rovněž bezzubá. No a pak jsou tu ještě bezúročné půjčky, na kterých třeba frčí celé hnutí ANO. Půjčku může dát kdokoliv, komukoliv a v takové chvíli jakékoliv limity neplatí. Andrej Babiš tak může v klidu sponzorovat své hnutí ještě dalších dvacet let, aniž by se musel novelou jakkoliv trápit. On ANO vlastně nefinancuje, on hnutí jen půjčuje.

Lepší vrabec v hrsti...

Zkrátka a dobře, novela politikům život nijak zvlášť nezkomplikuje. Samozřejmě ty nejkřiklavější případy, kdy někdo bude nosit do sekretariátů stran v igelitce desítky milionů, už asi možné nebudou, ale to se neděje ani dnes. Podobné vekslácké manýry už vyšly z módy, politici mají sofistikovanější metody. Podivné tance kolem hospodaření Úsvitu v dobách, kdy ho vedl Tomio Okamura, mohou být názornou ukázkou, jak to dnes funguje. A to to ještě Okamura dělal hodně hloupě.  

Abychom byli kompletní, je třeba ještě uvést, že se v rámci novely se také zvýší státní příspěvek pro politické strany za získané mandáty. Dosud to bylo 855 tisíc korun za jednoho poslance, nově je to rovných 900 tisíc. U krajských zastupitelů je to pak navýšení z 237 500 korun na 250 tisíc korun za jednoho.

Zajímavé je, že v roce 2011 byly příspěvky sníženy s odůvodněním, že jsou nesmyslně vysoké. Nyní, o pět let později, se navyšují na úroveň z roku 2011. Zřejmě už dnes nesmyslně vysoké nejsou.

Suma sumárum, ministerstvo vnitra se pokusilo - doufejme, že s nejlepším vědomím a svědomím - uplést bič na čachry s financováním politických stran. Úplně se to nepovedlo, ale alespoň jsme nějakým směrem vykročili. Příště to snad vyjde lépe. 

Zdroje:
Vlastní