Vyznáme se dnes ještě v politice? Méně než před čtrnácti lety. Může za to Havel, nebo vstup do unie?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: red

Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – "kdo se v tom má vyznat"! Zamýšlí se nad tím Pavel Fischer na serveru Hlídací Pes. 

Lidé se přestávají orientovat v české politice zhruba od doby, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie a Václava Havla na Hrade vystřídal Václav Klaus

Lidé se přestávají orientovat v české politice zhruba od doby, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie a Václava Havla na Hrade vystřídal Václav Klaus,zdroj: Profimedia.cz

Začneme-li se ptát na tuto otázku veřejnosti, vyjde nám z toho časem zajímavý vývoj. Od roku 1994 totiž na otázku: "Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?" odpovídají lidé u nás poměrně rovnoměrně. Nenajdeme zlomové okamžiky, které by odpovídaly období nových voleb do parlamentu. Nenajdeme ani nějaké výrazné předěly. Dokonce celkový trend, přestože kreslí určitou sestupnou křivku, nemá nějaký zásadní vývoj.

Hranice čtyřicet procent

Přesto zde určitý vývoj naznačen může být. Křivku bychom mohli rozdělit na dvě části. Tam, kde je na připojeném grafu umístěna elipsa šedou barvou, jsou totiž hodnoty častěji nad hranicí 40 %. Počátkem roku 2003 klesají pod čtyřicetiprocentní hranici a už ji nepřekračují. Proč?

obr_01

Vyznají se lidé v současném politickém dění? (Pro detailnější náhled rozklikněte),zdroj:STEM/Hlídací Pes

Souvisí to s vývojem v politických stranách, které se generačně i politicky proměnily, a tedy s tím, jak je lidé vnímali? Nebo zde měl nějaký dopad závěr mandátu Václava Havla? Tedy končilo období, v němž do značné míry interpretoval dění ve světě a politice, přičemž ustoupil do ústraní? Jaký vliv by na to pak mohl mít příchod jeho nástupce, který přeci politiku uměl nejen prosazovat, ale i interpretovat s velkým mistrovstvím? A mají dnes lidé vůbec ještě zájem v politice se orientovat? Anebo to vše nějak souvisí i s termínem vstupu do Evropské unie (v roce 2004), jímž se stalo politické rozhodování vesměs provázanějším a tedy i méně srozumitelným?

Pokud by se potvrdil poslední výrok, pak by bylo namístě věnovat dění v Evropské unii pozornost, více vysvětlovat, interpretovat, diskutovat a tázat se. To rezonuje s tím, co pozorujeme i jinde – potvrzují to dlouhé řady dat, která sbíráme v české společnosti k tématu integrace EU. Je jich tolik a jsou natolik zajímavá, že se k nim ještě vrátíme.

Pavel Fischer pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je ředitel agentury STEM

Materiál je součástí projektu Český seismograf

Společného publikačního projektu HlídacíPes.org a STEM z.ú. – Ústav empirických výzkumů. Základem jsou unikátní sociologická data o vývoji české společnosti za posledních 25 let, díky kterým výzkumníci STEM interpretují naši současnost a predikují blízkou budoucnost. 

 

Tagy: Česko domácí česká společnost Český statistický úřad česká politika

Zdroje: Hlídací Pes