Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 7°C Slabý déšť

Jemenské peklo přehledně: Kdo s kým válčí?

Jemenské peklo přehledně: Kdo s kým válčí?
Muž s jemenskou vlajkou na výročí povstání v Saná | zdroj: Profimedia

Novým epicentrem násilí na Blízkém východě je Jemen. Tamní konflikt je stále nepřehlednějším spletencem různých frakcí a zájmů, a probíhá hned na několika rovinách. Je to konflikt náboženský, mezi sunnity a šíity, reflektuje však také souboj o moc, ve kterém hraje důležitou roli mimo jiné i bývalý prezident. A počet obětí přitom narůstá.

643. Tolik lidí podle zprávy Světové zdravotnické organizace zemřelo v Jemenu od začátku koaliční intervence vedené Saúdskou Arábií. Z tohoto nejméně 74 byly děti. Další více než dva tisíce lidí bylo zraněno, tisíce lidí prchajících ze země do sousedních států navíc mohou způsobit další velkou humanitární krizi, jako se to stalo v případě irácké a syrské války. To je jeden z aspektů eskalujícího konfliktu v nejchudší zemi Perského zálivu, o kterých se zatím mnoho nemluví.

Situace v Jemenu je na dálku silně nepřehledná. Co se přesně děje v jednom z nových epicenter blízkovýchodního násilí?

Počátečních faktorů, jež přispěly k rozhoření mezinárodního konfliktu, je hned několik. Autoritativní režim prezidenta Alího Abdalláha Sáliha, považovaného za Machiavelliho Blízkého východu, který držel zemi pevně v rukou od sjednocení obou jejích části pod jeho vedením. Povstání šíitských kmenů všeobecně známých pod názvem Hútíové (oficiálně Ansar Alláh) v roce 2004 kvůli dlouhodobým represím a absenci podílu na moci. Arabské jaro v Jemenu 2011, kdy se desetitisícům demonstrantům podařilo přimět prezidenta Sáliha k odstoupení a nahradil ho současný prezident Mansúr Hádí. Nebo překvapivý pád hlavního města Saná do rukou hútíjských povstalců loni na podzim, který urychlil absolutní rozklad Hádího kontroly nad zemí.

Sunnitsko-šíitské a persko-arabské války

V mezinárodním kontextu je pak klíčové stupňující se soupeření mezi Saúdskou Arábií a Íránem na bojištích v Iráku a Sýrii nebo v politické aréně Libanonu. Je to soupeření hned na několika úrovních, na prvním místě sunnitsko-šíitské, protože zatímco saúdskoarabský král se považuje za vůdce sunnitského světa a jedním z jeho oficiálních titulů je "ochránce svatých míst", tedy Mekky a Mediny, íránský náboženský režim naopak reprezentuje a ochraňuje šíitská hnutí po celém světe.

Je to ovšem také soupeření persko-arabské, ve kterém je Írán obviňován z imperiálních ambicí. A ve zcela praktické rovině jednoduše soupeření dvou nejvýznamnějších hráčů o vliv v regionu.

V souvislosti s aktivitami íránských jednotek na území Iráku, kde fakticky vedou boj proti Islámskému státu, ale také kvůli jaderné dohodě s Íránem a tedy i uvolnění ekonomických sankcí, roste v Saúdské Arábii pocit strachu z íránské hrozby a obava z toho, že bude opuštěna Spojenými státy, svým nejstarším spojencem, ve prospěch úhlavního nepřítele.

Mimo jiné proto se nový král Salmán rozhodl sáhnout k vojenské intervenci a usilovně pracuje na vytvoření sítě regionálních spojenectví namířených proti Íránu. To reflektuje desetičlenná koalice, která bombarduje Jemen a uvažuje o pozemní invazi. Kromě Saúdské Arábie v ní figuruje hlavně Egypt a Spojené arabské emiráty, ale také třeba severoafrické Maroko; přidat se naopak odmítl tradiční spojenec Pákistán. A formuluje se projekt společných arabských jednotek.

Kartami zamíchal odstavený prezident

Přestože její důležitost vzrůstá, arabská koalice je jen jedním z mnoha hráčů ve stále nepřehlednějším Jemenu. Kromě logické osy bojů mezi jednotkami loajálními prezidentu Hádímu podporovaných Saúdskou Arábií na straně jedné a hútíjskými povstalci s podporou Íránu na straně druhé tu je často zapomínaná, ovšem velmi důležitá úloha odstaveného prezidenta Sáliha. Ten se v roce 2012 zapsal do dějin jako jediný autokrat, jenž se vstříc Arabskému jaru dobrovolně vzdal moci; ovšem od té doby usilovně pracuje na návratu.

Jak se totiž ukázalo, začal brzy podporovat hútíjské povstalce, a díky němu na jejich stranu přešla značná část jemenské armády. Omezené povstání tak získalo dosud nevídané zdroje, s nimiž se nedá porovnat ani íránská podpora. Je to paradoxní, protože právě Sálihovo chování vůči šíitům inspirovalo celé povstání hnutí Ansar Alláh. Bývalý prezident v sobě ovšem znovuobjevil šíitskou víru.

Odnož Al-Káidy je dalším velkým hráčem v jemenské politice už několik let. V Jemenu existuje pravděpodobně největší buňka slavné teroristické organizace na světě a léta byla cílem amerických leteckých útoků přímo z jemenského území, kde měla CIA svoje základny. Nyní je musela evakuovat a Al-Káida má najednou volnou ruku.

Al-Káida a zmatení Američané

Jemenská Al-Káida válčí se všemi, ovšem šíitští Hútíové jsou mimo jiné kvůli víře jejími nepřáteli číslo jedna, což značně komplikuje pozici dalšího hráče, tedy Spojených států. Zničení buňky teroristů je dlouhodobě jejich hlavním zájmem v Jemenu, ovšem americká vláda zároveň dodává logistickou podporu útočící arabské koalici, čímž se nelogicky podílí na úsilí zničit nepřítele svých nepřátel. A je zjevné, že tím Al-Káidě nepřímo velmi napomáhá; v posledních týdnech se jí podařilo obsadit významný přístav Mukalla a také jednu ze čtvrtí Adenu.

Jemenský konflikt prozatím zůstává nepřehledným střetem enormního množství různých zájmů a skupin, mimo jiné ovlivněných loajalitou jednotlivých kmenů a významných rodin. Výsledek v žádném případě není jistý, spíš se zdá, že téměř všichni významní aktéři vlastně prohrávají. Prezident Hádí musel utéct a saudskoarabská intervence zatím nedokázala zastavit postup hútíjských povstalců dál se probíjejících do srdce Adenu, poslední bašty provládních sil.

Chaos a násilí

Íránem podporovaní Hútíové sice nebyli zastaveni, ale musí nyní bojovat na několika frontách a obávat se jasné vzdušné převahy arabských států. Posílení Al-Káidy navíc tato koalice v žádném případě nechce. A exprezident Sálih možná dál úspěšně "tančí na hlavách hadů", jak se kdysi vyjádřil o vládnutí v Jemenu, ovšem zároveň se podílí na naprosté destrukci už tak mimořádně chudé země, již by případně znovu převzal.

Teroristé tak nakonec možná budou těmi, kdo na jemenském konfliktu vydělá nejvíc. A to nejen zmiňovaná Al-Káida. Do hry totiž možná vstupuje Islámský stát, který je aktivní nejen v Sýrii a Iráku, ale už ovládá i části Libye a konsoliduje se v Afghánistánu. 

IS se nedávno přihlásil k bombovým útokům na šíitské mešity v hlavním městě Saná, při kterých zemřelo 137 lidí. Jemen je pro tuto skupinu naprosto ideálním místem, kde se dá využít sektářského násilí planoucího uprostřed chaosu.

Zdroje:
Vlastní