Ukrajinský oligarcha jako chybějící článek mezi Trumpem a Putinem?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Bylo to jako ve špatném filmu. Když ukrajinský oligarcha Dmytro Firtaš po přečtení úterního rozsudku opustil společně se svými právníky a bodyguardy jednací sál vrchního zemského soudu ve Vídni a namířil si to k výtahu, sebrali ho policisté v civilu. Stalo se tak na základě evropského zatykače, který s projednávanou kauzou vlastně vůbec nesouvisel. Je to opravdu náhoda? A proč je o jednoho z nejbohatších Ukrajinců najednou takový zájem?

Dmytro Firtaš u soudu

Dmytro Firtaš u soudu,zdroj: Profimedia.cz

Podle Bloomberg Businessweek je stíhána řada oligarchů z Ruska a bývalých sovětských republik, pouze jeden z nich ale čelí podezření, že je chybějícím článkem mezi Vladimirem Putinem a Trumpovou administrativou – a tím je právě Firtaš.

Firtašova vídeňská anabáze

Rakouská policie Firtaše zadržela v březnu 2014 ve vídeňském sídle jeho firmy na žádost americké FBI. Po deseti dnech byl podnikatel propuštěn na rekordní kauci 125 milionů eur s tím, že do uzavření vydávacího řízení nesmí Rakousko opustit. Mimochodem - na kauci Firtašovi půjčil ruský miliardář a šéf developerské společnosti Coalco Vasilij Anisimov.

V dubnu 2015 zemský soud ve Vídni rozhodl, že americké žádosti nevyhoví a Firtaše do USA nevydá, vrchní soud ale rozhodnutí v úterý překvapivě zvrátil. Konečné slovo ovšem bude mít ministerstvo spravedlnosti, které by mělo rozhodnout nejdříve za dva až tři týdny.

Při odchodu ze soudní síně pak Firtaše zadržela policie na základě evropského zatykače – ale v úplně jiné kauze. Podle vídeňské prokuratury vydaly zatykač loni v listopadu barcelonské úřady, které podnikatele viní z praní špinavých peněz a napojení na organizovaný zločin. Zadržen byl až nyní údajně proto, protože podle státního zastupitelstva do té doby chyběly ze španělské strany doplňující informace. Další komentář k případu prokuratura odmítla poskytnout a ani neuvedla, zda zatčení ovlivní vydání oligarchy do USA.

Podle španělských médií vypral Firtaš ve Španělsku přes restaurace a nemovitosti 10 milionů eur. Peníze údajně pocházely z Kypru a Panenských ostrovů. Činu se prý dopustil s dalšími dvěma společníky, na něž je rovněž vydán zatykač. "K tomu, abyste mohli prát špinavé peníze, musíte nejdřív nějaké mít. Ale já měl vždycky čisté peníze," prohlásil kdysi Firtaš.

Proč o vydání Firtaše žádá právě americká justice?

V USA podnikatel čelí podezření z korupce. Podle amerických vyšetřovatelů uplácel v letech 2006 až 2010 indické politiky ve snaze získat licence pro obří projekt na těžbu titanu v indickém státě Ándhrapradéš. Na úplatky údajně vydal 18,5 milionu dolarů (zhruba 474 milionů korun), titan měl v úmyslu dodávat společnosti Boeing. Spolupráce se ale nakonec neuskutečnila.

A jak tato kauza souvisí se Spojenými státy? Peníze se převáděly přes americké banky, do jednání byla zapojena americká firma, v Chicagu se zdržovali lidé spojení s případem a ke komunikaci se využívaly počítače a telefony na území USA.

Co bude dál?

Ukrajinec pokládá americké obvinění za naprosto absurdní a politicky motivované. Ke stejnému závěru právě dospěl před dvěma lety i rakouský soud. Nynější rozhodnutí o vydání proto bylo velmi překvapivé, podle soudu to ale samozřejmě neznamená, že by byl Firtaš uznán vinným.

Pokud na Firtaše bude kvůli španělské kauze uvalena vazba, může proti tomu vznést stížnost. V případě jejího zamítnutí půjde případ k soudu vyšší instance. Mezitím musí soud rozhodnout, zda evropský zatykač splňuje všechny formální podmínky. Tento proces může dohromady trvat i déle než 90 dnů. Do té doby je samozřejmě možné, že bude Firtaš znovu propuštěn, což znamená stanovení kauce, zabavení pasu a povinnost pravidelně se hlásit na policii.

Podle expertů je ale málo pravděpodobné, že by se magnát pokusil utéct. Kdyby totiž byl zadržen na hranici s jiným členským státem EU, hrozilo by mu, že jej z pověření amerických úřadů okamžitě posadí na letadlo do USA. A kdyby chtěl Firtaš zamířit do Moskvy za svými přáteli letecky, Američané by zřejmě toto letadlo zadrželi. Navíc by to znamenalo okamžité propadnutí kauce.

A aby toho nebylo málo, ve hře je také Německo, kde kvůli napojení na Firtaše vyšetřují bývalého policistu a bývalého agenta východoněmecké Stasi. Loni v dubnu vedlo toto napojení k domovní prohlídce ve Firtašově vídeňském domě, podle jeho právníka ale oligarcha v tomto případě vystupuje pouze jako svědek.

Pokud jde o vydání do USA, nejsou již řádné opravné prostředky možné. "Nesmíme dopustit, aby se Rakousko stalo prodlouženou rukou politické velmoci USA," prohlásil jeden z Firtašových právníků a bývalý ministr spravedlnosti Dieter Böhmdorfer. Ukrajinec je podle něj obětí americké strategie minimalizovat ruský vliv na Ukrajině. Obhájci se proto ještě chtějí obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Ukrajinský podnikatel jako horký brambor mezinárodní politiky

Z jednapadesátiletého oligarchy se tak stal horký brambor mezinárodní politiky a Rakousko se najednou octlo uprostřed vyšetřování podezřelých vazeb amerického prezidenta Donalda Trumpa na Rusko. Firtaš totiž udržoval obchodní styky s bývalým Trumpovým volebním manažerem Paulem Manafortem a údajně se zná i s americkým investičním bankéřem Carterem Pagem, který má úzké styky s Moskvou a rovněž se angažoval v Trumpově předvolební kampani.

Manafort kdysi pomohl jako politický konzultant vyhrát Viktoru Janukovyčovi prezidentské volby na Ukrajině v roce 2010 a lobboval za zájmy "proruské" Strany regionů, od níž za své služby obdržel podle New York Times odměnu ve výši 13 milionů dolarů. Nikdo sice podobné platby nedokázal, kvůli podezřelým obchodům na Ukrajině ale musel Manafort v roce 2016 Trumpův volební tým opustit.

Pro Rakousko jde o velmi citlivou záležitost, protože nebude chtít ohrozit své tradičně dobré vztahy s Ruskem. Dvě největší státem kontrolované ruské banky Sberbank a VTB mají své mezinárodní centrály ve Vídni a na vídeňskou Sberbank se kvůli tomu také nevztahují sankce EU. Ruský oligarcha Oleg Děripaska, který má rovněž dobré vztahy s Putinem, má velký podíl v rakouské stavební firmě Strabag.

Kdo je Dmytro Firtaš a co má společného s Ruskem

Firtaš měl za někdejšího proruského Janukovyčova režimu na Ukrajině díky těsným stykům s Ruskem velký vliv. Zbohatl na podílu v bývalé firmě RosUkrEnergo (padesát procent v ní měl společně s Ivanem Fursinem) vyvážející zemní plyn z Ruska a Turkmenistánu. Dalších padesát procent firmy patřilo ruskému Gazpromu. "V Turkmenistánu mají spoustu plynu, ale neumějí ho prodat," prohlásil kdysi Firtaš, který také byl jedním z hlavních investorů do energetického a chemického průmyslu ve střední a východní Evropě.

RosUkrEnergo byla zaregistrována ve Švýcarsku a od roku 2006 zprostředkovávala veškerý obchod s plynem mezi Ruskem a Ukrajinou. Kdysi například drahý ruský plyn přimíchávala do levnějšího ze střední Asie, což snížilo jeho cenu a pomohlo vyřešit tehdejší cenový spor mezi Kyjevem a Moskvou.

Ukrajinská premiérka Julija Tymošenková smlouvu s RosUkrEnergo v roce 2009 zrušila, protože chtěla osvobodit Ukrajinu od zbytečných zprostředkovatelů. Byznys byl obnoven poté, co se v roce 2010 ujal moci Janukovyč.

Po Firtašově zadržení v Rakousku na základě žádosti FBI se spekulovalo o tom, že by se mohl hodit americkým úřadům jako informátor, který dobře zná zákulisí Kremlu. Tyto spekulace vycházely právě z jeho podílu v RosUkrEnergo. Podle agentury Reuters prodal Gazprom Firtašovým společnostem v letech 2011 až 2014 přes 20 miliard kubíků plynu za nižší než tržní ceny. Cena byla tak nízká, že Firtaš na obchodu vydělal tři miliardy dolarů. Gazprombank navíc poskytoval jeho firmám miliardové úvěry.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připouští, že se ruský prezident Vladimir Putin v minulosti s Firtašem sešel, odmítá to ale nazvat blízkým vztahem. Firtaš před několika dny v rozhovoru pro Bloomberg Businessweek přiznal, že Putina viděl, ale popírá, že by se spolu setkali. Je nicméně jasné, že nebýt Putinova souhlasu, spolupráce s Gazpromem by bývala nefungovala.

Tymošenková, kterou Firtaš označuje za zkorumpovanou a prolhanou političku, podala v roce 2011 v USA žalobu na Firtaše, Manaforta a řadu dalších politických protivníků. Ti podle ní chtěli v roce 2008 vytvořit v New Yorku fond pro investice do nemovitostí, jejich skutečným cílem ale bylo údajně vyprat peníze získané na Ukrajině. V roce 2015 americký soud žalobu zamítl, protože se nepodařilo obvinění prokázat.

Bohatí by se měli podporovat, myslí si Firtaš

Od svého propuštění na kauci v roce 2014 se Firtaš zdržoval ve Vídni, právní páky proti němu ale nasadili i na rodné Ukrajině, kam se měl v úmyslu vrátit. Několik let býval předsedou svazu zaměstnavatelů, loni v září ale už nebyl znovu zvolen. Přesto se pokoušel zasahovat do politického dění ve své zemi. Jeho Agentura pro modernizaci Ukrajiny, jíž předsedal bývalý rakouský vicekancléř Michael Spindelegger a která radila ukrajinským vládním kruhům v otázce reforem, narazila v Kyjevě na odpor a skončila.

Firtaš také čelil kritice, že obchoduje s firmami na Ruskem anektovaném Krymu a na separatisty ovládaném Donbasu. Z vídeňského exilu se navíc prezentoval jako silný kritik nynější kyjevské vlády.

Podnikatel, který je podle Forbesu na 16. místě v žebříčku nejbohatších Ukrajinců, je majitelem několika chemických a mediálních podniků. V rozhovoru pro Bloomberg nicméně odmítá slovo "oligarcha".

"Korupci přece nevytváří byznys, ale politici a úředníci," říká. "Ukažte mi jediného byznysmena, který by ochotně utrácel peníze." Podnikatelé, jako je on, jsou prý to, co udržuje stabilitu ve společnosti. Vytvářejí pracovní místa a platí daně. "Podle mého názoru by se naopak bohatí lidé měli podporovat," zdůrazňuje.

Dětství strávil na ukrajinském venkově a nechce prý žít ve virtuálním světě a zbytečně ztrácet čas moderní technikou. Neposílá proto SMSky ani e-maily a nepoužívá počítač, chytrý telefon ani tablet. Má deset let starý mobil. Kritici by řekli, že má spoustu důvodů k tomu, aby po sobě nikde nezanechal digitální stopu.

O co jde ve skutečnosti Spojeným státům?

Firtaš vždy zdůrazňoval, že by Ukrajina měla být něco jako Švýcarsko – neutrální most mezi Východem a Západem. Zpočátku podporoval nynějšího prezidenta Petra Porošenka, pak ale změnil názor. Pokud se změní na Ukrajině režim, je Firtaš připraven znovu vstoupit do byznysu. Jeho továrny tam zaměstnávají 110 tisíc lidí. Některé z nich stále platí, i když jsou továrny kvůli válce dočasně zavřené.

Když rakouský soud zamítl v roce 2014 vydání Firtaše do USA, přihlédl tehdy soudce Christoph Bauer k faktu, že delegace amerického ministerstva zahraničních věcí cestovala do Kyjeva a snažila se přimět Janukovyče, aby podepsal asociační dohodu s Evropskou unií, která by jej vymanila z Putinova vlivu.

Když Janukovyč naznačil, že dohodu nepodepíše, vyzvaly Spojené státy Rakousko, aby Firtaše zadrželo. Podle soudce američtí diplomaté věděli, že má Firtaš velký vliv na Janukovyče, a zdálo se, že cílem jejich požadavku je stáhnout jej z oběhu, a oslabit tak Janukovyčovo postavení.

Druhá věc je, že se z Janukovyče, kterého Firtaš podporoval, nakonec vyklubal kleptokrat, který si mimo jiné z veřejných peněz postavil za 250 milionů dolarů honosné sídlo pro sebe i svou rodinu. Když odmítl podepsat asociační smlouvu s EU, následovaly masivní pouliční protesty, jeho útěk do ruského exilu, sesazení z funkce a politické a ozbrojené konflikty. Ty vyústily v anexi Krymu Ruskem a krvavé boje na východě Ukrajiny, které si vyžádaly na 10 tisíc mrtvých. Silně také utrpěly vztahy mezi Západem a Moskvou. 

Tagy: Rusko Rakousko zahraničí Ukrajina Spojené státy Gazprom Soudnictví ukrajinská krize ukrajinská politika

Zdroje: Bloomberg,Der Spiegel,Kurier,ORF,Wiener Zeitung,Die Presse,RBC