Paradoxní je, že Ukrajina sice patřila mezi zakladatele SNS, stanovy společenství ale nikdy neratifikovala, takže po právní stránce v podstatě členskou zemí není. Na SNS se na Ukrajině pozapomnělo až do oranžové revoluce, která katapultovala k moci Viktora Juščenka a Juliji Tymošenkovou.

Poté, co byl Juščenko zvolen prezidentem země, se z Ukrajiny začaly ozývat hlasy upozorňující na nevýhody v rámci SNS a volající po členství v Evropské unii. Rétorika Kyjeva se postupně přeorientovala evropským směrem a "prozápadní" ukrajinské vedení v čele s Juščenkem a Tymošenkovou Ukrajincům dlouho slibovalo zářné zítřky v EU. Juščenkův proruský nástupce Viktor Janukovyč z pragmatických dlouho držel proevropský kurz a jakmile ho opustil, revoluční Majdan ho sesadil a vyhnal ze země.

Pokud Ukrajina vystoupí ze SNS, bude to znamenat prohloubení konfliktu s Ruskem a větší destabilizaci regionu. Nevraživou reakci Moskvy lze očekávat i přes to, že Ukrajinu jako součást sféry svého vlitu Rusko už nejspíš ztratilo.

Ruský politolog Modest Kolerov, který v minulosti šéfoval odboru pro meziregionální kontakty v prezidentské kanceláři, upozorňuje, že se Rusku odchod Ukrajiny ze SNS naopak hodí. "Pomůže to Moskvě ochránit trh Celní unie. Jakákoli země SNS, která podepsala asociační dohodu s EU, totiž zachovává volný přístup k trhu zemí Celní unie," upozorňuje Kolerov a upřesňuje, že by kvůli tomu teklo do Ruska přes Ukrajinu neproclené zboží z EU.

Otázkou ovšem je, nakolik je hrozba popsaná Kolerovem reálná. Koneckonců debatu o ukončení členství Ukrajiny v SNS nevyvolala Moskva.