Katalánci se domáhají vlastního státu, jejich parlament se v uplynulém týdnu usnesl na plánu, jak region odtrhnout od Španělska. Usnesení, které počítá s referendem o nezávislosti v roce 2017, soud zarazil. Jenže stoupenci katalánské samostatnosti vzkázali, že v přípravách na svůj stát budou pokračovat.

Katalánci přitom nejsou sami, kdo se v Evropě chce odtrhnout od mateřské země. Vzít do zaječích se chystá kdekdo. 

Není divu. Evropa je světadíl s komplikovanou historií a kulturními odlišnostmi. Proto nelze vyloučit, že se rozdrobí do stovky států, státečků a knížectví – obdobně jako ve středověku.

Požadavky na nezávislost regionů se někde probírají jen u piva a buřtů (Bavorsko), jinde i ve vládách a parlamentech (Katalánsko, Skotsko). Některé plány separatistů mají šanci na to, aby byly prosazeny. Proto se připravte, že současné atlasy brzy nemusí odpovídat realitě

Ostatně, v minulosti (i nedávné) státy vznikaly a zanikaly. Proč by to tedy v příštích letech a desetiletích mělo být jinak?

V Evropě existují desítky oblastí, jejichž obyvatelé usilují o nezávislost. V některých žijí miliony lidí, v jiných desítky tisíc. Jejich touhu po vlastním státu pohání vědomí národní identity, nechuť dělit se o své bohatství s chudšími regiony, historická nostalgie, ale také na první pohled malicherné věci jako kvóty na výlov makrel nebo dokonce žvýkací tabák.

To jsou evropské regiony, kde působí hnutí nebo strany požadující nezávislost (v abecedním pořadí):

Alandy

Alandské ostrovy leží v Baltském moři a patří Finsku. Jejich obyvatelé ale mluví švédsky a švédština je na Alandech jedinou úřední řečí. Alanďané mají vlastní vládu i parlament, který zakázal vstup na ostrov finské armádě.

Touhu po nezávisti v nich přiživila Evropská unie zákazem jejich tradičního žvýkacího tabáku nazývaného "snus". Říkáte prkotina? Tak si zkuste představit, že by Evropská komise zakázala Čechům pivo.

Klasické balení "snusu" | zdroj: Anders Adermark/Flickr

Baskicko

Baskové, kteří obývají oblast na severu Španělska mezi Pyrenejemi a Biskajským zálivem, mají širokou samosprávu. Jejich parlament usiluje o to, aby mohl vyhlásit referendum o úplné nezávislosti.

Stín na úsilí Basků o nezávislost ale vrhá osm stovek obětí, které za sebou zanechala teroristická skupina Baskicko a jeho svoboda známá pod zkratkou ETA.

Baskická teroristická skupina ETA | zdroj: Profimedia

Bavorsko

Bavorsko, kdysi samostatné království, je dnes nejbohatší spolkovou zemí. Do spolkového rozpočtu odvádí mnohem víc prostředků, než z něj dostává, což je Bavorům trnem v oku. Pro nezávislost Bavorska se v anketě Nadace Hannse Seidela vyslovilo 23 procent obyvatel země.

Zatím je ale toto téma probíráno jen u buřtů a piva, ne v parlamentu. Odštěpenecká Strana Bavorska v posledních volbách dostala pouhá dvě procenta hlasů.

Pověstné bavorské klobásky | zdroj: Don DeBold/Flickr

Benátsko

Nezávislá Benátská republika má za sebou tisíciletou historii. Uzavřela se v roce 1797, kdy ji dobyl Napoleon a vyhandloval s Habsburky za Belgii. Od roku 1866 je region Benátsko, do něhož kromě Benátek patří Tresviso nebo Verona, součástí Itálie.

Benátčané nostalgicky vzpomínají na slavnou epochu cestovatele Marka Pola, kdy ovládali obchod ve Středomoří. Loni jich v nezávazném plebiscitu hlasovalo 86 procent pro odtržení od Itálie.

Socha benátského jondotiéra Bartolomea Colleoniho | zdroj: ThinkStock

Bretaňsko

Bretaň, provincii v západním výběžku Francie, zná našinec hlavně jako kraj Asterixe a Obelixe nebo krále Artuše. Do šestnáctého století, kdy připadla Francii, byla nezávislým vévodstvím. Kulturně z Francie vyčnívá, s Irskem, Skotskem, Walesem, hrabstvím Cornwall a ostrovem Man se řadí mezi šest keltských oblastí Evropy.

Má svou samosprávu, hymnu i vyznamenání - nejvyšším je řád hranostaje. Některé z bretaňských stran vznášejí požadavek na sebeurčení provincie.

Maják v Bretani | zdroj: ThinkStock

Faerské ostrovy

Ostrovy vyčnívající z moře mezi Islandem a Norskem jsou evropskou kuriozitou - patří pod dánskou korunu, ne však do Evropské unie. Mají rozsáhlou autonomii. Tamní republikáni přesto usilují o úplnou samostatnost.

Vadí jim, že Dánsko nutí faerské rybáře, aby nepřekračovali kvóty na výlov makrel a sleďů. Zatím ale Faeřany drží u Dánského království penězovod, kterým z Kodaně na ostrovy proudí dotace.

Malebné Faerské ostrovy | zdroj: ThinkStock

Jižní Tyrolsko

Oblast ležící na svazích Alp v severní Itálii patřila do Rakouska-Uherska. Po jeho rozpadu připadla Itálii. Italové tento německojazyčný region nazývají Horní Adiží (Alto Adige). Za jeho nezávislost se bere (nenásilnými prostředky) hnutí Jihotyrolských ostrostřelců.

Tyrolsko bude svobodné, stojí na cedulce | zdroj: Profimedia

Katalánsko

Autonomní společenství na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře bylo ve středověku součástí Aragonského království. Je to nejbohatší španělský region. Za požadavky na jeho nezávislost je odpor Katalánců protitomu, aby se z jejich zisků stavěly silnice na chudém jihu Španělska.

Katalánský parlament v pondělí schválil usnesení, které stanoví plán, jak dovést zemi k nezávislosti na Španělsku. V roce 2017 podle něj chtějí Katalánci pořádat referendum o odtržení. Soud usnesení pozastavil. Separatistické strany, které mají v katalánském parlamentu většinu, přesto chtějí svůj plán uskutečnit.

Katalánci svou samostatnost hodně prožívají | zdroj: Profimedia

Korsika

Středozemní ostrov, na kterém se narodil Napoleon, patří od 18. století Francii. Boj za jeho nezávislost vedla především Fronta národního osvobození Korsiky. Počátkem století složila zbraně, nedávno však pohrozila, že svůj boj obnoví.

Korsické město Bonifacio | zdroj: Profimedia

Padánie

Padánie je označení pro oblast severní Itálie v povodí řeky Pádu. O její odtržení od zbytku Itálie usiluje parlamentní Liga severu. Tato strana odmítá solidaritu bohatého průmyslového severu s chudším agrárním jihem, který označuje za "Itálii zlodějů". Kotníčková verze italské boty bez Padánie by v Evropské unii patřila do "druhé ligy".

Padánie | zdroj: Rob./Flickr

Skotsko

Jedna ze čtyř zemí Spojeného království zabírá severní třetinu ostrova Velká Británie a stovky přilehlých ostrůvků. Nezávislé bylo Skotsko do počátku osmnáctého století, kdy vytvořilo unii s Anglickým královstvím. Loni Skotové hlasovali o nezávislosti v referendu. Poměrem 54 ku 46 se rozhodli setrvat ve Spojeném království.

Pokud by se ale Británie rozhodla odejít z Evropské unie, proevropské Skoty by stěží udržela.

Skotský boj za nezávislost | zdroj: Profimedia

Vlámsko

Belgickým královstvím otřásají spory frankofonních Valonů žijících na jihu a holandsky hovořících Vlámů obývajících sever. Téma rozdělení země na Vlámsko a Valonsko se vrací jako bumerang. Odtrhnout se chtějí bohatší Vlámové, kterým se nelíbí, že dotují chudší Valonsko. Jenže, jak by se Valoni s Vlámy podělili o Brusel a o závratné dluhy? Obojí je drží pohromadě víc než král Filip.

Pochod vlámských nacionalistů | zdroj: Profimedia

A nakonec telegrafický výčet dalších oblastí, kde existují odštěpenecká hnutí: Wales, Cornwall, Severní Irsko (Spojené království), Galicie, Aragonsko (Španělsko), Frísko (Nizozemsko, Německo), Sardinie (Itálie), Alsasko, Provensálsko a Savojsko (Francie).

Nechme stranou, zda je regionů zralých k odštěpení od mateřských států, málo, nebo hodně. Předpokládám však, že předložený seznam není kompletní. Zkuste ho doplnit!