Soud, který začal v pondělí, je výjimečný z několika důvodů. Čadského exprezidenta soudí v Senegalu. Je to vůbec poprvé, kdy bývalý africký vůdce stanul před soudem v jiném státě. Senegalci museli kvůli Habrému po domluvě s Africkou unií sestavit zvláštní tribunál.

Mimořádný je také postavou Abdourahmane Gueye. On a jeho přítel Gaye jsou jediní Senegalci, o nichž se ví, že byli uvězněni Habrého režimem. Uniformovaný doprovod je obral o všechny věci, obvinil ze špionáže ve prospěch tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, rozdělil je a uvrhl za mříže. To bylo naposledy, co Gueye viděl svého přítele živým.

Dalších sedm měsíců strávil v přeplněné cele s desítkami dalších lidí. Pozoroval, jak stráž mučila vězně nebo některého z nich uprostřed noci odvlekla na popraviště. "Tady není žádná spravedlnost," řekl mu prý jeden ze spoluvězňů. Vězení totiž patřilo Hissenu Habrému.

Gueye jako jeden ze svědků bude vypovídat o tom, co zažil v Čadu. Habrému obžaloba připisuje zodpovědnost za smrt 40 tisíc lidí během osmi let, které strávil u moci, než ho v roce 1990 svrhl současný čadský vůdce Idriss Déby.

Gueye měl štěstí, podařilo se mu udržet naživu, než senegalské úřady dokázaly přijmout Čad k jeho propuštění. Jeho přítel se toho nedočkal.

Není to přitom tak, že by se situaci v Čadu nevědělo. Jenže Habrého podporoval americký prezident Ronald Reagan, který potřeboval čadského vůdce jako pojistku proti rostoucímu vlivu Kaddáfího v Libyi.

Dokonce ani po pádu jeho režimu se Habrému nic nestalo. Poklidně a pohodlně žil v exilu v Senegalu celých deset let, než se tamní úřady pustily do vyšetřování, Habrému nařídily domácí vězení a obvinily ho z vražd a mučení. Jenže pak přišel v Senegalu k moci prezident Abdoulaye Wade a obvinění proti Habrému byla stažena.

V roce 2005 Senegalce požádala Belgie, kam se z Čadu přestěhovala řada očitých svědků Habrého krutovlády, o vydání čadského exprezidenta. Senegal to ale zamítl. Belgie to později zkusila ještě několikrát, jenže  narážela na odpor jak Senegalu, tak i Africké unie, která si chtěla z Habrého udělat exemplární proces – historický milník, kdy by bývalý africký diktátor skončil před soudem na domácím kontinentu, místo aby ho soudili v Evropě.

Zřízení tribunálu ovšem bránil typicky senegalský problém – extrémní pohostinnost, v místní wolofštině teranga. Většina Senegalců se nedokázala rozhodnout, zda by se měl Habré zodpovídat ze zločinů, nebo je spíš správné nerušit poklidný život muže, který je v jejich zemi hostem.

Přestože se o Habrého krvavých praktikách v Senegalu všeobecně vědělo, trvalo mnoho let, než se Senegalci vyrovnali s myšlenkou jeho zatčení a soudu. Ještě v roce 2012, když senegalský parlament hlasoval o zákoně, který by umožnil zřízení tribunálu, jeden z poslanců odmítl hlasovat s odvoláním na tradiční pohostinnost.

Teprve před dvěma lety Senegalci konečně Habrého zatkli. Proces potrvá několik měsíců. Gueye dorazil na první přelíčení v doprovodu několika desítek příbuzných a přátel. Habrému chce do očí říct, co viděl v jeho vězení.

Čadský exprezident trvá na tom, že je nevinný. Považuje se za oběť honu na čarodějnice, který zorganizoval Déby. Ze zahájení procesu ho musela vyvést stráž, v soudní síni vykřikoval "Pryč s imperialisty!", "Afričtí zrádci" a "Peněženko Ameriky" na adresu Senegalu. Po přerušení procesu se k soudu nevrátil.

Vzhledem k jeho pohrdání tribunálem tak zůstává otázkou, zda obětem a pozůstalým bude stačit jeho "pouhé" odsouzení, bez uznání viny.