Pryč s muži! V Bruselu se schyluje k nové dívčí válce

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Muži-manažeři si v Evropské komisi ani neťuknou. Mají na ně políčeno bojovnice za rovnoprávnost pohlaví.

Kristalina Georgievová má jasný cíl - ženy, kam se podíváš

Kristalina Georgievová má jasný cíl - ženy, kam se podíváš,zdroj: Profimedia.cz

Nejvlivnější žena v Evropské komisi se chystá vyloučit muže z konkurzů na manažerská místa. Není to snad srovnatelné s vyhlášením dívčí války?

Pro škole odrostlé jedince připomínám, že podle vyprávění Aloise Jiráska svého času povstaly proti mužům dívky vedené udatnou Vlastou a nejpamátnější epizoda jejich války se odehrála v údolí, které dostalo název Divoká Šárka.

Tentokrát se bojištěm žen stává Evropská čtvrť Bruselu, kde sídlí unijní instituce včetně Evropské komise.

Vlasta z Bulharska

Také v hlavním městě Evropy mají "Vlastu-vojevůdkyni". Je jí Kristalina Georgievová. Cíl má obdobný jako Vlasta – zajistit ženám podíl na evropské vládě (ve staré pověsti české zastoupení na knížecím dvoře).

Georgievová, bulharská místopředsedkyně Evropské komise, hrozí, že komisariátům (zjednodušeně řečeno ministerstvům komise) zakáže přijímat na manažerská místa muže.

Pak by komise připomínala hrad Děvín, sídlo Vlastiných bojovnic, kam podle pověsti neměli přístup muži. V Evropské komisi by nicméně Georgievová a spol. muže tolerovaly, pouze by nadpočetné samce nepouštěly na vyšší posty.

Pravá ruka šéfa komise Jeana-Claude Junckera prosazuje plán, podle něhož mají mít ženy do roku 2019 v seniorských pozicích (vyšší manažeři) komisariátů nejméně čtyřicetiprocentní zastoupení. A je odhodlána vynutit ho stůj co stůj.

"Pokud to bude nezbytné, udělám to, zmrazím jmenování (mužů)," řekla zpravodajskému portálu Politico. "Komisariáty musí splnit cíle. Když ne, budou následovat sankce," dodala energická politička, jež má v popisu práce rozpočet a lidské zdroje a je označována za výkonnou šéfku komise, kterou navenek řídí a za kterou mluví lucemburský politický matador Juncker.

A proč je genderový plán tak potřebný? Také to dokáže Georgievová vysvětlit: "Pokud máte (pohlavně) rozčleněné pracoviště, přijímáte mnohem lepší rozhodnutí."

Plán splníme, překročíme

Nyní mají ženy v seniorských pozicích komise zastoupení třicetiprocentní. Takže deset procent schází. No a jak vědí pamětníci komunistických pětiletek (v Bulharsku je také měli a Georgievová – narozena 1953 – je nepochybně pamatuje) plán se plní nebo překračuje, jiná možnost není. (Zpráva o plnění genderového plánu Evropské komise je zde.)

Za Junckerovy komise od listopadu 2014 do letošního května bylo jmenováno 44 senior manažerů, z nich bylo 18 žen (to je 41 procent).

Musíte přitlačit, vzkazuje teď nespokojená Georgievová a jmenuje hříšníky – komisaře, kteří by v top pozicích svých úřadů měli rychle zvýšit podíl žen. Možná vás to překvapí, ale jsou mezi nimi rovněž ženy včetně Češky Věry Jourové, komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a – rovnost pohlaví!

Kdo jiný by měl jít v genderových tématech příkladem, když ne Jourová?

Fantasy svět v Bruselu

Sám Juncker, když před dvěma lety sestavoval Evropskou komisi, dbal na to, aby v ní byly ženy co nejpočetněji zastoupeny. Vyzýval vlády, aby mu dodaly nějaké Amazonky. Některé mu vyšly vstříc, jiné ne, a tak dal dohromady tým, v němž je devatenáct mužů a devět žen.

Žádný pokrok, namítaly feministky a vyznavačky genedrových kvót. Připomínaly předchozí komisi vedenou Portugalcem José Manuelem Barrosem, v níž zasedalo deset žen.

Jistě, o Junckerově komisi se nedá říct, že to je "klub gentlemanů", čtyřicetiprocentní kvóta podporovaná v bruselské Evropě v ní však naplněna není. Ženy tam mají jen 32 procent.

Nechce snad také s tím Georgievová něco udělat? Co kdyby se spojila s Angelou Merkelovou a provedla v Bruselu palácový převrat? Spolková kancléřka má na Junckera spadeno, ne vždy píská podle německých not.

Tohle je však už fantasy. Ačkoli, copak do tohoto žánru unijní Brusel nepatří? Copak nepřipomíná alternativní svět, který se vyvíjí nezávisle na tom, co se děje na planetě Evropa?

Matriarchát na obzoru

Evropská komise vytýčila u genderových kvót princip, podle něhož se mezi rovnocennými kandidáty (v dozorčích radách akciových společností) dává přednost méně zastoupenému pohlaví, tedy ženám. Georgievová však v komisariátech navrhuje muže ucházející se o manažerská místa předem vyloučit. (Jinak se nepodaří plán splnit.)

Místopředsedkyně komise to paradoxně hlásá v době, kdy západní svět, řečeno s jistou mírou nadsázky, vstupuje do éry matriarchátu.

Udělejme si genderový sumář: Žena – Angela Merkelová – vede Německo, nejsilnější evropskou ekonomiku, která drží nad vodou euro. Další žena – Theresa Mayová – zase řídí britskou monarchii, evropskou nukleární mocnost a vůdčí sílu Commonwealthu, do něhož patří desítky státu a územních celků. A do třetice: příští rok počátkem ledna může do Bílého domu jako první americká prezidentka nakráčet Hillary Clintonová. Má na to dobře našlápnuto.

To ale není všechno. K mocným ženám západní civilizace se nepochybně řadí šéfka FEDu (Federálního rezervního systému, jinak řečeno americké centrální banky) Janet Yellenová, nejvlivnější bankéřka světa a nejmocnější žena byznysu.

Tyto ženy rozhodují (v případě Clintonové budou rozhodovat) o základních parametrech ekonomiky, o vztazích mezi Spojenými státy a Evropou, o zóně volného obchodu spojující břehy severního Atlantiku, o globálním obchodu, o brexitu, o boji proti Islámskému státu, o řešení migrační vlny… prostě o všech nejdůležitějších tématech.

Někdo by mohl Georgievové připomenout, že žádná z nich genderové kvóty nepotřebovala.

Tagy: Česko zahraničí domácí Evropská unie Evropská komise muži versus ženy evropská politika

Zdroje: Vlastní