Ukázaly to dnes zveřejněné výsledky průzkumu americké organizace German Marshall Fund (GMF), podle nichž podpora šéfa Bílého domu na evropském kontinentu proti loňsku stoupla takřka čtyřnásobně.

Obamu a jeho řešení mezinárodních otázek více či méně podporuje 79 procent Evropanů, tedy téměř čtyři lidé z pěti. Před rokem politiku amerického prezidenta, kterým byl v té době George Bush, schvalovalo jen 19 procent dotázaných.

Vůbec nejvíce s Obamovým přístupem k mezinárodním otázkám souhlasí lidé v Německu - 92 procent. To je o 77 procentních bodů více než loni.

Devět a více lidí z deseti nového šéfa Bílého domu podporuje i v Nizozemsku, Itálii či v Portugalsku. Nejméně naopak s jeho kroky na mezinárodním poli souhlasí Turci: zhruba půlka dotázaných. I to nicméně představuje proti roku 2008 a prezidentu Bushovi nárůst o 42 procentních bodů.

Na Slovensku Obamu podporuje 71 procent dotázaných, zatímco před rokem to bylo 19 procent.

Česká republika nebyla mezi dvanácti evropskými státy, kde se průzkum konal; na rozdíl od sousedního Slovenska či Polska.

Na dotaz, zda se vztahy mezi Evropou a USA za poslední rok zlepšily, ve zkoumaných zemích 37 procent dotázaných soudí, že ano. Více je tento názor zastáván v západoevropských zemích než ve státech střední či jihovýchodní Evropy.

Například na Slovensku je o tom přesvědčeno stejně jako v Bulharsku 24 procent lidí, v Polsku 23 procent a v Turecku jen 11 procent. V Německu si to myslí 53 procent dotázaných, ve Francii 52 procent. Obecně Ameriku ve střední a jihovýchodní Evropě vidí pozitivně 53 procent lidí, zatímco v západoevropských zemích to je 63 procent.

"Proti minulé administrativě vidíme v transatlantických názorech významnou změnu," okomentoval výsledky průzkumu šéf GMF Craig Kennedy.

"Na začátku mandátu si prezident Obama vysloužil u veřejného mínění na obou stranách Atlantiku ohromující kredit," doplnila ho Angela Benessiaová ze společnosti Compagnia di San Paolo, která se na průzkumu podílela. Obamova popularita by podle ní mohla posloužit vedoucím evropským představitelům v jednáních s Bílým domem o citlivých tématech, jako jsou třeba otázky vývoje v Afghánistánu, v Íránu či na Blízkém východě.

"Obrázek bude perfektní, až Obamovi bude sděleno telefonní číslo, které může vytočit, až bude chtít s Evropou hovořit," řekla v narážce na to, že při jednáních s 27člennou Evropskou unií je pro její nečleny někdy složité vyznat se v tom, kdo za ni vlastně přesně mluví.

Ačkoli celkově je patrné zlepšení euroamerických nálad po nástupu Obamy, v některých věcech se podle průzkumu Američané a Evropané rozcházejí. Jde třeba o
Afghánistán.

Zatímco téměř dvě třetiny Evropanů (63 procent) jsou pesimističtí ohledně stabilizace situace v této násilnostmi a chudobou sužované asijské zemi, tak většina Američanů (56 procent) je naopak optimistická. Lidé ze všech evropských zemí by na rozdíl od Američanů chtěli podle průzkumu snížit počty či zcela stáhnout jejich kontingenty z Afghánistánu.

Rozdíly mezi Evropany a Američany jsou patrné i v otázkách vztahu s Íránem či Ruskem.
Každoročního průzkumu se ve dvanácti státech zúčastnilo více než 13.000 osob.

— TISCALI/ČTK