Proč lidé volí politiky usvědčené z korupce

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Makedonii čekají předčasné volby a pokud se průzkumy potvrdí, zvítězí v nich vládnoucí strana. Na tom by nebylo nic tak zarážejícího, kdyby se na kabinet Nikoly Gruevského neprovalila korupce a jiné nekalé praktiky. Proč Makedonci mu přes to všechno dají znovu přednost?

Předvolební plakáty bývalého premiéra Nikoly Gruevského

Předvolební plakáty bývalého premiéra Nikoly Gruevského,zdroj: Profimedia.cz

Pokud se předvolební průzkumy ukážou jako správné, dvě politické strany odpovědné za největší skandál v krátké historii země se po volbách k moci vrátí, uvádí se v analýze k předčasným volbám v Makedonii zveřejněné serverem BalkanInside.

Návrat k dřívějšímu stavu nicméně nemusí nezbytně být takový, jakým se zdá být. Politická krize v zemi totiž uvolnila síly, které nebude snadné jen tak zavřít zpátky do krabičky. Očekávaný reset se odkládá, ale není zrušen.

Vzhledem k důkazům nekalých praktik, potlačování protestů a četným trikům a podvodům vlády se zdá být zarážející, že vládní strany podle všeho míří k volebnímu vítězství, ovšem jen navenek.

Především vláda bývalého premiéra Nikoly Gruevského (který byl v rámci dohody s opozicí letos nucen odstoupit), tvořená jeho stranou VMRO DPMNE a nejsilnější stranou albánské menšiny Demokratickou unií pro integraci (DUI), není spojená jen s korupcí a kriminalitou. Může se před voliči pochlubit i řadou úspěchů.

Když Gruevski v roce 2006 převzal moc, Makedonie byla v národní depresi poznamenané napjatými regionálními vztahy a ekonomickým sestupem. Od té doby změnil podnikatelské prostředí, zajistil příliv investic a výrazně investoval do infrastruktury, čímž zajistil stabilní hospodářský růst, byť za cenu zvýšení veřejného dluhu. Bojoval také za novou národní identitu, na kterou může být makedonská většina hrdá.

Krom toho dosažením dohody s představiteli početné albánské národnostní menšiny - která prakticky dala DUI volnou ruku k vládnutí v západní části Makedonie obývané převážně Albánci - Gruevski také dokázal přinést zemi politickou stabilitu.

To vše představuje skutečné úspěchy v očích mnoha voličů, kteří tak v Gruevském vidí silnou ruku, která může zajistit ekonomický růst a udržet zemi pohromadě.

Druhým faktorem hovořícím pro vládní strany je slabost hlavní opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM). Jako nástupce po někdejším vládnoucím Svazu komunistů stranu tíží politické břímě minulosti, navíc její vládnutí v devadesátých letech a v první polovině následujícího desetiletí bylo nevýrazné.

Vedení SDSM je nepřesvědčivé, nabízí jen málo, pokud jde o řešení nesčetných problémů Makedonie, a je neobratně oportunistické. Nedávné pokusy vyhovět albánským náladám sice část Albánců přitáhlo, ale na druhé straně zase odcizilo nemálo příznivců z řad slovanských Makedonců.

Odposlechy a vydírání

Možná nejzávažnější skutečností, bez ohledu na všechna vznesená obvinění vůči Gruevskému a jeho okolí, je to, že sama SDSM je vnímána jako poskvrněná korupcí. Podle vedení VMRO DPMNE se sociálnědemokratický vůdce Zoran Zaev, dřív než začal zveřejňovat zvukové záznamy odposlechů pořizovaných ilegálně lidmi z vládních kruhů, pokusil těmito záznamy vydírat Gruevského a přimět ho, aby SDSM vzal do svého kabinetu.

Krom toho, když se nahrávky odposlechů objevily, VMRO DPMNE rovněž předložila údajné důkazy o tom, že sám Zaev bral úplatky, když byl starostou města Strumica. I když to Zaev popřel, tato obvinění jeho důvěryhodnost poškodila.

Nejdůležitější ze všeho však je, že VMRO DPMNE se zmocnila státu. Strana má v rukou četné vládní orgány, jako je veřejná správa, soudy, prokuratura, policie, armáda, zpravodajské služby, školy, kulturní instituce a četné státní podniky. Usadila se i v pomyslně soukromých institucích, včetně podniků, médií a dokonce i nevládních organizací, jejichž povolení k činnosti a přístup ke státním dotacím záleží na podpoře stranické linie.

Mimoto se strana nemilosrdně vypořádává s oponenty. Ti, kteří ji nepodporují, riskují obtěžování, zastrašování, hrozby a v případě disidentských novinářů i fyzické útoky.

Tyto faktory jsou replikovány i na albánské straně, kde se podobně silným sevřením drží moci DUI. Jako politický nástupce povstaleckých ozbrojených sil, Národní osvobozenecké armády, strana opírá legitimitu svého vedoucího postavení o takzvanou ohridskou dohodu, která ukončila krátkou válku s makedonskými bezpečnostními silami v roce 2001.

Přímo i nepřímo přispěly k pevnému sevření moci oběma stranami i mezinárodní aktéři. Naděje Makedonie na začlenění do EU se ztenčily vzhledem k odporu Řecka kvůli sporu o název této bývalé jugoslávské republiky i vzhledem k vnitřní krizi v unii. Poklesl tak i vnější tlak na vládu Gruevského, aby provedla nezbytné reformy, jež by vedly i k otevřenějšímu pluralistickému systému.

Tagy: zahraničí Makedonie balkán korupce a úplatkářství

Zdroje: ČTK,BalkanInside