Práce šlechtí a živí i české důchodce. Ale jenom některé

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Odchod do penze by měl být začátkem zaslouženého odpočinku po desítkách let práce. Jenže důchod nemusí pokrýt všechny životní náklady a penzistům bez nastřádaných úspor nezbývá nic jiného, než se na pracovní trh zase vrátit. Firmy mají zájem jen o někoho, ostatní mají smůlu.

V Česku přibývá pracujících důchodců, za Evropou ale zaostáváme. Ilustrační snímek

V Česku přibývá pracujících důchodců, za Evropou ale zaostáváme. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Česká zaměstnanost doslova láme rekordy. Zájem o pracovní sílu je tak velký, že práci najdou i lidé, kteří před časem odešli z pracovního trhu do důchodu. Počet pracujících důchodců v posledních letech výrazně narostl. Na konci minulého roku si k penzi přivydělávalo 356 tisíc českých seniorů. Za posledních dvacet let se jejich počet dokonce zdvojnásobil.

Je to dané i tím, že česká populace nezadržitelně stárne. Z deseti a půl milionu obyvatel máme 2,9 milionu penzistů, tedy skoro třetinu obyvatel. Česká ekonomika přitom bude na práci starších lidí, kteří už pracovat nemusejí, čím dál závislejší. Už nyní počet pracujících lidí starších 60 let převyšuje počet pracujících lidí, kteří ještě neoslavili 25. narozeniny.

Mladí, ale chudí důchodci

Na rostoucím počtu pracujících důchodců se podílí také důchodový věk. Češi odcházejí do penze výrazně dřív než lidé jinde v Evropské unii - v průměru už před 60. rokem života. Třeba Norové, Britové, nebo i Estonci míří na pracovní odpočinek výrazně později.

Právě "mladí" důchodci jsou důvodem, proč v Česku přibývá pracujících lidí v penzi. Nejvíce vydělávajících seniorů je totiž mladších 65 let. Nic jiného jim také nezbývá. Češi si brzkým odchodem do důchodu pochopitelně finančně vůbec nepomůžou, naopak si výrazně pohorší.

Loni byl průměrný důchod podle České správy sociálního zabezpečení 11 334 Kč. Jenže 37 procent starobních důchodců hospodaří s částkou mezi devíti až 11 tisíci korun, přitom výdaje jedné domácnosti penzisty dosahuje v průměru 11 161 korun.

Pokud nemají dostatečné úspory, musejí si penzisté přivydělat. A navzdory tomu, že jich pracuje čím dál víc, za vyspělou Evropou zaostáváme i v tomto ukazateli. Z celkového počtu všech pracujících v Evropě tvoří důchodci 2,3 procenta, u nás je jich o dvě desetiny procenta méně. A i když v průměru pracuje 16 procent evropských důchodců, v Česku nedosahuje ani 13 procent.

Jedním z důvodů menšího počtu je i skutečnost, že penzisté pracují na dohodu. Jenže v Česku se dlouhodobě na rozdíl od ostatních evropských zemí dávají nestandardní pracovní úvazky jen výjimečně, což zároveň postihuje i penzisty.

Obliba standardních zaměstnaneckých smluv ale není jediným důvodem, proč firmy nemají o penzisty příliš velký zájem. Zaměstnávající napříč obory totiž zpravidla požadují po zaměstnancích IT dovednosti a znalost alespoň jednoho cizího jazyka, což velký počet důchodců nedokáže splnit. Koneckonců požadavky firem na moderní dovednosti a upřednostňování mladé, flexibilnější pracovní síly patří mezi důvody brzkého odchodu lidí do penze. 

Diplom hraje roli i v penzi

Práci seženou nejčastěji penzisté s vysokoškolským vzděláním. Celá pětina českých pracujících důchodců má univerzitní diplom. Není divu, nejvíc lidí nad šedesát let pracuje ve vysoce odborných profesích jako zdravotnictví, učitelství, nebo kvalifikované technické práce.

Neznamená to, že by o české důchodce jako levnou pracovní sílu neměly firmy vůbec žádný zájem. Pro pomocné a nekvalifikované práce, které nevyžadují fyzickou sílu, jako například ostraha objektu, jsou penzisté téměř ideální. Jenže pracující penzista se základním vzděláním je v Česku poměrně vzácný úkaz. Základní vzdělání má každý sedmdesátý pracující český důchodce. 

Vyšší vzdělání dává nejen větší šanci přivydělat si během penze, ale má vliv i na výši pobíraného důchodu. Nastává pak paradoxní situace, že do práce se vrací spíše penzisté, kteří pobírají vyšší důchod než jejich méně vzdělaní vrstevníci. 

Přestože počty pracujících důchodců rostou, stát by potřeboval, aby do důchodu odcházeli lidé později případně aby pracovalo ještě více penzistů, za které pak totiž nemusí platit zdravotní pojištění. 

Například ve Švédsku funguje docela odlišný systém. Každý rok, o který Seveřané odloží odchod do penze, hraje velkou roli, protože čím dříve jdou do důchodu, tím je penze nižší. Švédové proto obvykle odcházejí důchodu až v 67 letech.

Podobný systém možná bude muset zavést i česká vláda. Čím více populace stárne, tím víc peněz bude muset stát rok od roku utratit za důchody. Jinak mu totiž nezbude než doufat, že zoufalství mladých důchodců kvůli mizerné penzi dosáhne takových rozměrů, že se o práci doslova porvou. 

Tagy: Česko domácí česká ekonomika mzdy a důchody důchodový systém život v penzi

Zdroje: Vlastní