Povstání v unijní baště kleptokracie. Zvítězí hlas lidu dřív, než demonstranti umrznou?

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Rumunsko je nejzkorumpovanější zemí Evropské unie. Obyvatelé to dosud brali jako fakt a místní kleptokracii příliš neřešili. Návrh zrušit trestnost korupce byl ale poslední kapkou, která probudila národ z letargie. Protesty statisíců lidí jsou největší v novodobé historii země a stále nekončí.  

Bukurešťské náměstí před sídlem vlády patří od konce ledna demonstrantům

Bukurešťské náměstí před sídlem vlády patří od konce ledna demonstrantům,zdroj: Profimedia.cz

O počestnosti rumunské politické scény si snad nikdo nedělal iluze. Během posledních deseti let Národní protikorupční ředitelství obvinilo stovky veřejných činitelů, včetně bývalého předsedy vlády Adriana Nastase, několika ministrů, poslanců, starostů, soudců i policejních důstojníků.

Rok 2015 byl podle výroční zprávy ředitelství obzvlášť výživný. Obžalováno bylo 1250 lidí, z toho hned šest členů vlády – další premiér Victor Ponta a pět jeho mistrů, 16 poslanců a pět senátorů. Před tím už nešlo couvnout, vláda po protestech veřejnosti padla a po měsících technokratické vlády šli lidé loni v prosinci k novým volbám.

Premiér jenom na oko a na papíře

S přehledem v nich zvítězili sociální demokraté, ač právě jejich strana má na seznamu korupčníků mimořádně bohatou účast. Její předseda Liviu Dragnea má dokonce na triku dvouletou podmínku za zmanipulování voleb a podplácení a čelí také obvinění ze zpronevěry veřejných peněz.

I přesto jeho strana dostala 45 procent hlasů. Jak už je totiž v posledních letech v Evropě tradicí, znechucení, převážně mladší a vzdělanější obyvatelé země totiž volby bojkotovali, a rozhodli tak senioři, chudší lidé a venkované zvyklí volit právě sociální demokracii. K urnám nedorazilo ani 40 procent voličů.

Když už se odsouzený Dragnea nemohl stát premiérem, nasadil do této role svého věrného kolegu Sorina Grindeanua a pověřil jeho vládu vybavením zákona, který by mu zajistil legální návrat do vlády. Tak alespoň působí vládní nařízení, které dekriminalizuje některé korupční činy a není k němu potřeba souhlas parlamentu. Zároveň ministři schválili návrh zákona, který umožní zrušit stíhání i platný rozsudek u dalších trestných činů.

Noční rozhodnutí o beztrestnosti korupce

Šokující rozhodnutí ministři přijali 31. ledna pozdě večer v naději, že informace o něm jen v rychlosti proletí kolem spících Rumunů a ti druhý den po probuzení budou dál pokračovat ve svém běžném životě. Tentokrát se ale politici přepočítali!

Do půlhodiny po zveřejnění vyhlášky bylo bukurešťské náměstí Piata Victoriei před sídlem vlády zaplněné demonstranty skandujícími: "V noci, jako zloději!". Před půlnocí stály i v mrazech klesajících k minus deseti stupňům tisíce protestujících také na hlavních náměstích velkých rumunských měst. Spojil je Facebook a zděšení, kam až jsou představitelé jejich země schopni zajít.

Dosud letargičtí Rumuni smíření s tím, že korupce k zemi patří, vytvořili protestní hnutí, které je podle rumunského politologa Mauriuse Stana největší v novodobé historii Rumunska a přirovnává ho k situaci v roce 1989. Jenže zatímco revoluce skončila sesazením a popravou Nicolaea Ceaușesca, o více než o čtvrt století později je rumunský dav mírumilovnější.

Tak my tu vyhlášku zrušíme...

Není se tak co divit, že si z něj dlouho vláda Grindeanua-Gragneaa nic nedělala a o zrušení nařízení v prvních dnech protestů ani neuvažovala. Tři sta tisíc lidí den co den na náměstí v Bukurešti ale stupňovalo své požadavky od zrušení vyhlášky přes demisi vlády až po vyhlášení nových voleb.

S podporou liberálního prezidenta Klause Iohannisze, který si na dekret stěžoval u ústavního soudu, nakonec přece jen drobných úspěchů dosáhli. Dekret de facto legalizující politickou korupci vláda nakonec zrušila, i když jí to trvalo týden a rozhodně to nedělala s lehkým srdcem.

Premiér místo toho, aby se uznal, že vláda šlápla se zněním vyhlášky vedle, prohlásil, že za vše může ministr spravedlnosti Florin Iordache, který jen "její znění veřejnosti špatně komunikoval". O den později vláda raději zrušila i plány na předložení zákona, který měl být rozšířením vyhlášky, ale musel by projít parlamentem.

Toho hlavního ale demonstranti nedosáhli. V ulicích by jich totiž musely v mrazu protestovat zřejmě ne stovky tisíc, ale pár milionů, aby se ministři dobrovolně zbavili své volbami nabyté imunity a podali demisi. A vzhledem k většině v parlamentu vláda bez problémů ustála i hlasování o nedůvěře. Obětním beránkem, který měl uklidnit naštvané Rumuny, se nakonec skutečně stal ministr spravedlnosti. Sám podal demisi.

Rozhodne referendum

Znechucení občané se ale nevzdávají a v protestech nepolevují. Zvlášť poté, co nenašli zastání ani Ústavního soudu, který došel k závěru, že premiér vydáním dekretu bez nutnosti schválení poslanci pravomoci nepřekročil.

Jako by duu Grindeanu-Gragnea současný vztek obyvatel nestačil. Návrh, který by měl pomoci hlavně šéfovi sociálních demokratů, totiž v propadlišti dějin neskončí. V pondělí vláda rozhodla, že nechají o jeho budoucnosti rozhodnout voliče v referendu.

Podmínky, datum ani znění zatím nestanovila, ale zřejmě v kroku vidí ani ne tak ústupek lidu, jako šanci na schválení. Pokud totiž bude účast stejně mizerná a hlasovat opět nepřijdou ti, co nyní s transparenty drží stráž před sídlem vlády, může se klidně nakonec stát, že lidé rozhodnutí vlády podpoří. Politici tak budou mít své korupční jednání posvěcené nejen zákonem, ale i obyvateli své země…

Ale i Rumuni mohou překvapit, což se ostatně ukázalo už na současných protestech. Takže třeba naopak, lidé, kteří se volby rozhodli bojkotovat, pozřou a budou chtít napravit situaci, kterou tím způsobili. Prokorupční normu odmítnou a donutí vládu padnout.

Do té doby je může zatím uklidnit jedno – jaro se pomalu blíží, a tak i když budou demonstrace za odstoupení vlády nadále pokračovat, venkovní teplota se bude pomalu zvyšovat. 

Tagy: zahraničí Rumunsko rumunská politika korupce a úplatkářství protesty a demonstrace

Zdroje: Vlastní,Politico