Dnes je středa 24. dubna 2024., Svátek má Jiří
Počasí dnes 6°C Slabý déšť

Populární 'mrazáky na lidi' umí zázraky. Jen to ještě nikdo nedokázal

Populární 'mrazáky na lidi' umí zázraky. Jen to ještě nikdo nedokázal
Kryoterapie je v Česku čím dál populárnější. Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Čím dál populárnější léčba mrazem slibuje, že vyléčí astma, revma, depresi, prostě cokoli. Stačí jenom strávit pár minut v extrémním mrazu. Jenže jediné vědecky potvrzené účinky, které kryoterapie zaručeně má, jsou ty nežádoucí.

Na první pohled vypadá kryoterapie jako šílený nápad. Lidé dobrovolně mrznou v extrémních teplotách, na dvě až čtyři minuty se nechávají zavřít do speciální komory, v níž teploty dosahují až mínus 160 stupňů. Prokřehlé tělo po krátké proceduře rozehřejí na rotopedu nebo orbitreku.

Ať už se celá procedura nazývá kryoterapie, chladová terapie, ať už probíhá v kryocentru, kryokomoře, kryosauě, nebo poláriu, základní otázkou zůstává, proč by měl člověk podstupovat něco, čemu se snaží celou zimu vyhnout? A navíc za to zaplatí (a nikoli úplně málo).

Odpověď naleznete v reklamách českých kryocenter. Proč tedy nepodstoupit tři minuty v "mrazáku", když pak budeme mladí, zdraví a krásní?

Kouzelná antisauna

Kryoterapii se připisují až zázračné účinky. Díky nízkým teplotám je schopná způsobit biochemické, imunologické, či hormonální změny. Tajemství jejího účinku spočívá ve způsobení radikálního šoku prudkým zchlazením, který má za výsledek rychlé prokrvení povrchu těla.

V reakci na extrémní změnu teplot tělo vyplavuje prospěšné látky jako adrenalin, noradrenalin, kortikoidy s protizánětlivými účinky, analgetika, či testosteron. To má za následek rychlejší metabolismus tkání, hojení zranění, či celkové zlepšení imunitního systému.

Působí příznivě i na duševní rozpoložení, především díky zvýšené produkci endorfinů, kterým se přezdívá "hormony štěstí". Aby nebylo pozitivních účinků málo, kryoterapie navíc eliminuje i škodlivé toxické látky, potlačuje volné radikály a kyselinu mléčnou, které se podepisují na stárnutí. Výsledkem má být mladistvější vzhled. Náhlé stažení tukových buněk a následné prokrvení dokonce prý dokáže potlačit celulitidu.

Při takovém seznamu pozitivních účinků není divu, že se celotělové mražení indikuje na neuvěřitelně širokou paletu nemocí. Dlouhý seznam zahrnuje revma, artrózu kloubů, výhřezy plotýnek, artritidu, kožní choroby, astma, roztroušenou sklerózu, plicní onemocnění, nebo Bechtěrevovu chorobu.

Zmražení také snižuje vodivost nervových drah, takže dokáže potlačit bolest. A to nejen v daný moment, ale i na několik dalších hodin. Zároveň vystavení teplotám hluboko pod bodem mrazu nepředstavuje pro lidský organismus nebezpečí, protože procedura trvá jen několik minut a probíhá v suchém prostředí.

Zázrak bez vědeckých důkazů

Potud samá pozitiva a zdravotní jistoty. Jenže i když se říká, že zázrakům se meze nekladou, v případě kryoterapie je jich slibováno až příliš mnoho najednou. Ačkoli kryoterapie zažívá v současné sobě boom nejen v Česku, ale i celosvětově, z vědeckého hlediska tomu všemu chybí důkazy.

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v reakci na rostoucí zájem o celotělovou terapii nechal provést metastudii dosavadních vědeckých publikací, které se kryoterapií zabývaly. Výsledek se výrazně rozchází s představou kryoterapie jako studnice zdravotních zázraků.

"Zjistili jsme jen velmi málo o její bezpečnosti a účinnosti při léčení stavů, u kterých je předepisován," tvrdí v rámci zprávy Aron Yustein z amerického Střediska pro přístrojovou a radiologickou medicínu (Center for Devices and Radiological Health) spolupracující s FDA.

Hlavním problémem je, že není jasné, co se v těle během mrazícího procesu doopravdy děje. "Jednoduše nevíme," říká vědkyně Anna Ghambaryanová z FDA, která se na metastudii podílela. "V současné době neexistuje dostatek publikací, které by mohly poskytnout dostatečnou odpověď na tyto otázky," dodává.

V Česku se účinky kryoterapie zabýval výzkumný tým v Beskydském rehabilitačním centru, který ale zaznamenával subjektivní hodnocení pacientů, nikoli fyziologickou reakci organismu. Sami výzkumníci přiznali, že kryoterapie úspěšně odstranila druhotné potíže, kvůli kterým účastníci pokusu léčbu nepodstupovali - zbavili se kožních defektů, bolesti hlavy, či psychických potíží.

Jistá jsou jen rizika

"Zatímco zdravotní přínos kryoterapie zůstává vědecky nepotvrzený, potenciální rizika jsou zřejmá. Uživatelé riskují asfyxii (dušení nedostatku vzduchu, pozm. red.), kvůli kapalnému dusíku hrozí i nedostatek kyslíku, což může vést až k bezvědomí. Dále hrozí omrzliny, popáleniny i poranění očí extrémní teplotou," varuje Ghambaryanová.

Nepřiznaným problémem kryoterapie je i množství zdravotních potíží, při kterých není léčba mrazem vhodná. Lidé se srdečními problémy, vysokým krevním tlakem, nebo i alergií na chlad by riskovali víc než jen omrzliny. FDA radí pacientům vyhledat před kryoterapií lékaře, aby se předešlo případným komplikacím.

Kryoterapie navíc není hrazená zdravotními pojišťovnami a zůstává tak na úrovni rehabilitačního doplňku než zdravotní procedury, která léčí.

Nikdo nezpochybňuje řadu pozitivních účinků, které přece jen má kryoterapie. Z fyziologického hlediska ale zůstávají omezeny na lokální záležitosti jako malé kožní defekty, nebo odstranění lokální bolesti, kvůli kterým ale není nutné podstupovat celotělovou variantu.

A dobré pocity, které pacienti popisují, působí jako výsledek radikálního šoku pro tělo, které se po zahřátí logicky cítí lépe než při mrznutí. Bez vědeckých důkazů tak takto módní léčba zatím zůstává minimálně v očích vědců na úrovni křesťanského placeba: věř, a víra tvá tě uzdraví!

Zdroje:
Vlastní