Dnes je středa 24. dubna 2024., Svátek má Jiří
Počasí dnes 6°C Slabý déšť

Nová metoda mučení: Popové slaďáky místo skřipce a železné panny

Nová metoda mučení: Popové slaďáky místo skřipce a železné panny
Píseň My Love od irské skupiny Westlife sloužila CIA jako mučící nástroj | zdroj: Profimedia

Potřebujete-li někoho donutit k přiznání, není nic jednoduššího, než ho zavřít do temné místnosti a několik hodin mu stále dokola pouštět jednu jedinou píseň. Ideálně nějaký sladký cajdák s bezobsažným textem. Metoda je prověřená americkou CIA.

Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) podal žalobu na dva psychology, kteří se po 11. září 2001 podíleli na mučení podezřelých z terorismu. Jak už víme, metody CIA nijak nevybočovaly od klasického mučení – nechybělo topení, vystavování vysokým teplotám, fyzické týrání nebo třeba dlouhé vystavení spánkovému deficitu.

To vše mohli teroristé očekávat a mohli na to být i připravení. Kdyby týrání nepřežili, prostě by splnili své mučednické poslání. Agenti tak přišli s účinnější metodou – mučením hudbou. Ideálně nějakou vtíravou, s přihlouplým textem, otravnou osolenou na plné pecky a omílanou dokolečka pěknou řádku hodin.

Uznejte sami – třeba po dvou hodinách poslouchání skladby Houby, houby, houbičky od Dany Hodasové by se možná někteří lidé dobrovolně přiznali klidně i k plánování atentátu na amerického prezidenta, než si dát další kolo.

   

CIA samozřejmě podobné české šlágry (posloužit by dobře mohlo i notoricky známé Pejskové se koušou) neznají, a tak její psychologové sahali po západních skladbách. Tanzánskému rybáři Suleimanu Abdullahu agenti pouštěli na plné pecky píseň My love od irské chlapecké kapely Westlife stále dokola. 

"Měl krátce po svatbě, tak mu řekli, že tuto milostnou píseň pouští jen a jen pro něj," píše se v žalobě podané neziskovkou ACLU. Jako odškodnění pro dvojici mučených vězňů požadují 75 tisíc dolarů (1,8 milionu korun).

zdroj: YouTube

 

Když se v minulosti podobná praktika "hudebního mučení" objevila, byla škála hudebníků mnohem pestřejší. Vězně měly k přiznání donutit třeba skladby Britney Spears, The Bee Gees, Prince, Eminema, kapely Qeen nebo dokonce Bruce Springsteena.

Hudebníci proti tomu tehdy řádně protestovali, Westlife berou informaci o mučivém účinku své písně sportovně. Pro zpěváka Kiana Egana to byla překvapivá zpráva, ale dokázal se s ní vypořádat se ctí. "To víte, je to docela otravná písnička, zvlášť když se hraje pořád dokola. Museli s tím slavit úspěch. Tomu chudákovi určitě stačily pouhé dvě hodiny…"

A teď si zazpíváme všichni ještě jednou dokola: "Houby, houby, houbičky, ukazujte hlavičky…"

Zdroje:
Vlastní, irishtimes.com