Návrat starých časů: NATO oprašuje osvědčenou strategii z dob studené války

MAGAZÍN - Magazín autor: Alina Holušová

Severoatlantická aliance oprašuje starou strategii z dob studené války a vrací se k vojenskému zdržování Moskvy. Opevní své hranice s Ruskem nejen na území východní Evropy, ale také v oblasti Černého moře. Jde o nejvýraznější posílení kolektivní obrany NATO od konce studené války, jak oznámil sám šéf aliance Jens Stoltenberg v úvodu středeční schůzky aliančních ministrů obrany. 

Generální tajemník NATO Stoltenberg (vlevo) a americký ministr obrany Ashton Carter (vpravo)

Generální tajemník NATO Stoltenberg (vlevo) a americký ministr obrany Ashton Carter (vpravo),zdroj: Profimedia.cz

Má to až pohádkový nádech. Jen místo prince na bílém koni probudil spící alianci trochu drsný ruský polibek. Na nic nového ovšem NATO nepřišlo, a tak se vrací k osvědčené taktice vojenského zdržování a mechanismu rovnováhy sil dvou vojenských bloků.

Pocit z návratu studené války může symbolicky umocňovat skutečnost, že aliance dokonce hodlá použít některé sklady z dob dávno minulých, které znovu naplní zbraněmi. Zato počty vojáků oproti strategii z časů studené války nijak výrazně neporostou. V mobilní éře už není nutné v Evropě udržovat početné vojenské kontingenty. V případě potřeby lze vojáky bleskurychle přesunout prakticky kamkoli.

Opevnění aliančních hranic leží především na bedrech Spojených států, které pokrývají až 70 procent rozpočtu aliance. Americký Kongres by měl letos uvolnit 3,4 miliardy dolarů na "závazky" Washingtonu vůči spojenecké Evropě. Na obživu doplňkového kontingentu čítajícího pět tisíc amerických vojáků, kteří budou rozmístěni v zemích podél východních hranic s Ruskem, utratí Američané miliardu dolarů.

Necelé dvě miliardy je bude stát rozmístění dalších amerických tanků, pěchotních vozů a jiných zbraní na evropském území, které budou uskladněny mimo jiné i ve zmíněných objektech používaných za studené války.

V průběhu roku by také podle Stoltenberga mělo plnohodnotně fungovat všech osm regionálních štábů aliance rozmístěných podél středoevropských a východoevropských hranic s Ruskem (Polsko, Pobaltí, Bulharsko a Rumunsko).

Malá velitelství s personálem čítajícím jen 40 lidí mají zefektivnit logistiku a koordinaci postupu v krizových případech. Staronová taktika NATO je přece jen o něco odlišná, a to především do do počtu vojáků.

"Situace se liší od časů studené války, kdy jsme měli v Evropě obrovskou armádu. Teď tam budeme mít zbraně, ale vojska budou za oceánem. Pokud to bude potřeba, vojáci budou přesunuti do Evropy, kde dostanou už připravenou výzbroj," vysvětluje velvyslanec Spojených států u NATO Douglas Lute.

Z americké strany nejde jen o jasný vzkaz Rusku, že mu další avantýra ukrajinského střihu neprojde, ale hlavně o politický signál evropským spojencům. 

Podrážděná reakce Rusů na novinky aliance na sebe nenechala dlouho čekat. Moskva vytáhla dohodu o rusko-aliančních vztazích z roku 1997, ve které se NATO zavázalo, že nebude posilovat svou vojenskou přítomnost na území nových členských států.

Jak ale upozorňuje Lute, nic takového se neděje - dokument podle něj nepřipouští jen významné navýšení počtů vojáků a alianci jde jen o zlepšení infrastruktury v pohraničí.

Pozornost bude NATO věnovat nejen východní Evropě, ale také černomořskému regionu, kde chce posílit svou kontrolu. Aliance už loni slíbila Turkům pomocnou ruku včetně nasazení speciálních průzkumných letounů s radarovým systémem AWACS a posílení leteckých i námořních hlídek. V případě Turecka přitom nejde jen o reakci NATO na uprchlickou krizi, ale také o pokus obnovit pocit jistoty v oblasti Černého moře, o kterou alianci připravila ruská anexe Krymu.  

Tagy: Rusko zahraničí NATO Spojené státy americká armáda Severoatlantická aliance mezinárodní politika geopolitika

Zdroje: Vlastní,Kommersant