Kubánský bod zlomu: Život po smrti vůdce

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Ve východokubánském Santiagu dnes pohřbili Fidela Castra. Co se teď stane s Kubou po smrti revolučního vůdce, který vládl ostrovnímu státu téměř půl století? 

Kubánci čekající na Castrův popel, který během čtyř dnu projel celou Kubu

Kubánci čekající na Castrův popel, který během čtyř dnu projel celou Kubu,zdroj: Profimedia.cz

Byl denně přítomen v životě Kubánců. Jeho projevy hřímaly z televize a jeho drsná pravidla formovala prakticky každý aspekt jejich existence. Před týdnem se probudili a zjistili, že je pryč, napsal list The Washington Post. Od té chvíle, jako by tu zavládl stav jisté otupělosti.

Jen hrstka Kubánců, jak se zdá, věří tomu, že by smrt 90letého Fidela Castra přinesla okamžitou proměnu jediné zemi s vládou jedné strany na západní polokouli. Koneckonců chatrné zdraví přimělo Castra stáhnout se do ústraní už v roce 2006 a systém, který vytvořil, dál pokračoval i bez něj.

Ovšem smrt Fidela Castra představuje psychologický zlom. Odtržení od kubánské minulosti a od osobnosti, jež jí dominovala po tři generace. Na Kubě existuje ohromný, sílící tlak - především mezi mladšími - na rychlejší postup změn, které by přinesly nové svobody a lepší životní úroveň.

A nyní musí kubánská vláda zvládnout tato očekávání v době, kdy země čelí nové nejistotě týkající se velmi důležitých vztahů Kuby se Spojenými státy. Komunistická vláda opatrně přijala jejich zlepšení za vlády prezidenta Baracka Obamy a s tím související příliv amerických návštěvníků. Nyní se mnozí obávají, že nově zvolený prezident Donald Trump tento trend zvrátí.

Mezi Kubánci, kteří si přejí rychlejší změny, v sobotu po oznámení smrti Fidela Castra zavládl pocit úlevy, byť se ji snažili nedávat příliš najevo. "Lidé už jsou tu hrozně unavení. Zničil tohle místo," řekl v Havaně vysokoškolský student inženýrství, který si nepřál uvést jméno, aby neměl problémy ve škole. "Asi je třeba podívat se na to dobré i na to špatné, ale toho špatného bylo víc," dodal.

Jak se kubánskou metropolí šířila zpráva o smrti dlouholetého vůdce, neobjevily se nikde žádné známky nepokojů, ale - což je možná výmluvnější - ani moc spontánních projevů smutku a truchlení. Kubánci pokračovali ve svých životech ve světě, který je do značné míry Castrovým dílem. Šli nakupovat do státních obchodů, čekali ve státních nemocnicích a pustili si (nebo vypnuli) neustálý proud chvalozpěvů na Castrovu adresu, který se linul ze státní televize.

"Tohle není jako smrt Stalina nebo Mao Ce-tunga, kdy se lidé vyhrli do ulic a mysleli si, že se zhroutil svět," řekl Aurelio Alonso, sociolog a zástupce šéfredaktora kubánského listu Casa de Las Americas. "Bylo to něco, co čekali. Jistě, lidé truchlí. Ale Fidel Castro měl dlouhý život."

Po celé roky se v zahraničí spekulovalo, zda by smrt Fidela Castra mohla na Kubě přinést nějakou dramatickou změnu. Ovšem už před osmi, respektive deseti lety si rodina Castrových úspěšně předala moc - a vládu v zemi převzal podstatně zdravější, mladší bratr Raúl. Kontrolu státu má pevně v rukou také armáda a bezpečnostní síly, které nedovolí žádnou organizovanou opozici ani veřejný disent.

Raúl Castro má v plánu odstoupit v roce 2018, a po něm je připravený převzít moc viceprezident Miguel Díaz-Canel, 56letý kariérní politik kubánské komunistické strany, který není s Castrovými nijak spřízněný.

Kuba už se většinou zotavila z těžkého období nouze, které nastalo po rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let, kdy v Havaně propukly nepokoje a Fidel Castro vystoupil na veřejnosti, aby davy uklidnil.

Fidel otevřel Kubu turistice, a loni na ostrov přijelo rekordních 3,1 milionu návštěvníků. Přesto tu sílí nespokojenost se systémem, který Castro vytvořil, a o němž prohlásil, že je "nezvratný". Socialistický systém zaručuje Kubáncům přístup ke zdravotní péči, vzdělání a přídělům potravin, ale po celá desetiletí jim nedokázal zajistit víc, než jen to nejzákladnější. A zdá se, že ekonomické vyhlídky země jdou od špatného k horšímu.

Smrtí venezuelského prezidenta Huga Cháveze v roce 2013 ztratil Fidel Castro svého politického chráněnce a Kuba přišla o hlavní podporu své ekonomiky. Chávez na ostrov posílal dodávky ropy za miliardy dolarů, které pomáhaly vládě v Havaně udržovat rozsvícené žárovky a běžící klimatizace. A ještě Kubě zbylo dost na reexport a z něj plynoucí zisk.

Ale ceny ropy se zhroutily, Venezuela se potýká s krizí a nikde na dohled není snadný zdroj příjmů, který by kubánské vládě mohl vytrhnout trn z paty. Kubánský ekonomický růst opět stagnuje a emigrace je nejvyšší za posledních deset let. Otázkou zůstává, jestli se Raúl Castro rozhodne zrychlit tempo reforem na ostrově - teď, když je jeho bratr mrtev.

Tagy: zahraničí Kuba kubánský exprezident

Zdroje: ČTK,The Washington Post