Jak vás napadlo zrovna toto téma?

K tématu jsem se dostala náhodou na počátku tohoto tisíciletí. Politici a novináři tehdy před přijetím České republiky do Evropské unie používali v souvistosti s národní identitou spoustu konceptů a hypotéz, které se daly testovat na mezinárodně srovnatelných datech dostupných i pro Českou republiku.

Po roce 1990 totiž sociální vědci ve střední a východní Evropě začali realizovat mezinárodní výzkumy, které před demokratizací probíhaly pouze v západní Evropě, USA, Austrálii či na Novém Zélandě. Výzkumy se věnovaly a doposud věnují empirickému testování řady aktuálních témat, mimo jiné i národní identitě.

Jakým způsobem jste sociologickou studii Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě zpracovávala?

Ta studie je už staršího data, k publikaci je nyní připravena v naklatelství SLON nová knížka "Národní identity a identifikace. Česká republika – Visegrádská čtyřka – Evropská unie", na které pracovali i další kolegyně a kolegové. Moje kapitoly, které se týkají toho, zda se Češi vnímají jako etnokulturní či občanský národ, podle myšlenek filosofa a teoretika nacionalismu Hanse Kohna narozeného v Praze v německo - židovské rodině, a národní hrdosti v zemích Evropské unie.

Statisticky analyzuji reprezentativní data z terénních kvantitativních mezinárodních výzkumů European Values Study 2008 a ISSP 2013 Národní identita III.

Obecná představa o sociologovi v Česku možná vyplývá z filmu Vrať se do hrobu. Proto se ptám, pracovala jste i vy v terénu?

Ta představa mě mrzí. Ten film je z roku 1989 a ukazuje, jak v tehdejším Československu sociologii zdevastoval nedemokratický režim. Ano, v rámci šetření ISSP, která se v Česku dělají od roku 1991, je dotazována každoročně reprezantativní populace tuzemských obyvatel ve věku od osmnácti let.

Existují v Evropě nějaké ostrůvky společné hrdosti, jako třeba germánský, slovanský anebo skandinávský?

Národní hrdost je jednou ze složek národní identity. Ve výzkumech je zkoumána jako hrdost na občanství. Různé národy vyjadřují různou míru hrdosti, mnohdy autentickou, někdy jde o hubris, tedy aroganci, a někdy není politicky korektní emoci jako národní hrdost vyjadřovat. Z analýz ale neplyne, že by existovalo něco jako germánská, slovanská či skandinávská národní hrdost.

Mají země Evropské unie něco v tomto ohledu velmi shodného, nějaký společný rys spojený s hrdostí?

Analýzy dat z Eurobarometru ukazují, že Evropská unie je symbolizována především demokratickými hodnotami, sdílením společného prostoru a částečně historií. Existují však národní rozdíly.

Lze říct, který národ v Evropě je nejhrdější a jaký nejméně?

Ano, z analýz založených na tom, co vyjadřují občané jednotlivých zemí, plyne, že nejhrdější jsou Irové, Malťané, Kypřané, Portugalci či Řekové, nejméně hrdí pak Češi, Lotyši, Belgičané, Nizozemci, Litevci a Němci. U Němců však vzhledem k jejich historii platí, že koncept národní hrdosti nevnímají stejně jako v jiných evropských zemích.

Je pravda, že jsou malé národy, třeba Češi, zamindrákované?

Koncept "zamindrákovanost" není v sociologii operacionalizován a tedy ani testován.

Zahýbalo národní hrdostí zemí bývalého východního bloku prožitých čtyřicet let v komunismu?

Ano, nedemokratický režim, okupace, invaze mají efekt na sociální emoce, mezi které patří i národní hrdost.

Při jakých událostech - válečný konflikt, tragédie, sportovní utkání - se v evropských národech nejvíce vzmáhá národní hrdost?

Národní hrdost je poměrně stabilní sociální emoce. Jako celek se mění dlouho a u jednotlivců se vyvíjí celý život konfrontací s tím, jaké mají hodnoty a standardy, a jak jsou tyto hodnoty a standardy naplňovány zvnějšku ostatními příslušníky národa, ale i cizinci. Je známo, že mladí lidé bývají méně hrdí než lidé starší.

Co se hrdosti na sportovní úspěchy národních sportovních reprezentantů týče, je to jen jedna složka hrdosti z mnoha. Ty další jsou fungování demokracie, vlády, státní správy, armády, církve, mezilidská důvěra, životní spokojenost, udržování národního dědictví a odkazu předků, míra imigrace a integrace přistěhovalců, a tak dále.

Jaké jsou největší vzory či symboly národní hrdosti dnešních Čechů?

Podle "Sociologického výzkumu historického vědomí obyvatel České republiky", který připravil Doc. Jiří Šubrt, jsou to Karel IV., J. A. Komenský, T. G. Masaryk, Svatý Václav a Svatá Anežka Česká.

Je z vašeho výzkumu také možné vyčíst jakési ideologické rozdělení Česka?

Národní identita má u nás s ideologiemi, či lépe řečeno s volbou politických stran, zajímavý vztah. Lidé s vyšším vzděláním žijící ve větších městech jsou kosmopolitnější a více pro Evropskou unii než lidé s nižším vzděláním a žijící v menších sídlech. Kosmopolitnější voliči však volí euroskeptičtější strany více než lidé, kteří žijí ve vesnicích a malých městech a přicházejí do styku převážně s českou společností.

Jaké bude téma vašeho dalšího výzkumu či studie?

Zatím u tohoto tématu zůstanu. Na podzim budou k dispozici nová data z European Social Survey Round 7 o postojích k přistěhovalcům ve více jak dvaceti evropských zemích a tak se náš výzkum možná posune tímto směrem.

zdroj: Parlamentnilisty.cz