Odchod poslední bojové jednotky americké armády dva týdny před termínem 31. srpna stanoveným americkým prezidentem Barackem Obamou spadá do období hluboké politické krize v Iráku, který ani pět měsíců po březnových parlamentních volbách nemá dosud vládu.

Náčelník generálního štábu irácké armády generál Babakir Zibarí v této souvislosti 11. srpna označil plánované stažení všech amerických vojáků z Iráku do konce příštího roku za předčasné. Zároveň varoval, že irácká armáda není ještě na zabezpečení země připravena a irácké síly nebudou schopny plně zajišťovat bezpečnost do roku 2020.

Po stažení poslední bojové brigády bude v Iráku ještě 56.000 amerických vojáků. Do konce srpna má ještě odejít 6000 vojáků, kteří jsou součástí speciálních jednotek. V Iráku jich poté zůstane jen 50.000 k zabezpečení týlu a výcviku iráckých bezpečnostních sil v rámci operace Nový začátek. Budou nosit zbraně k sebeobraně a doprovázet irácké jednotky při akcích, ale jen v případě, že o to budou požádáni. Speciální americké jednotky budou i nadále pomáhat Iráčanům pronásledovat teroristy

Při Obamově nástupu do úřadu v lednu 2009 měly USA v této zemi 140.000 vojáků.
"Plníme daný slib. Naše bojová mise v Iráku bude skončena," řekl ve středu večer Obama. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley označil v televizi MSNBC ukončení operace Irácká svoboda za historický okamžik.

Jako poslední odešla z Iráku 4.brigáda Stryker z druhé pěší divize, která byla rozmístěna na základě v Abú Ghrajbu, jednom z nejnebezpečnějších míst v Iráku ležícím 25 kilometrů západně od Bagdádu. Na základně zůstala podle mluvčího americké armády podplukovníka Erica Blooma jen skupina vojáků, kteří mají během pár příštích dnů připravit k převozu vybavení a pak i oni odejdou.

"Poslední vojáci z brigády překročili (kuvajtskou) hranici v 06:00 místního času (05:00 SELČ). Byla to poslední bojová brigáda, to ale neznamená, že v Iráku už nejsou bojové jednotky," citovala Blooma agentura AFP.

Polovina ze zhruba 14.000 příslušníků brigády Stryker opustila Irák vzdušnou cestou, zbývající se přemístili po zemi. Podle listu The Washington Post se na cestu dlouhou bezmála 600 kilometrů vydali už v sobotu. Reportéři, jimž armáda vydala povolení vojáky při odchodu doprovázet, ale museli podle tohoto deníku až do dneška zachovat stažení brigády v tajnosti, aby vojáky nevystavili nebezpečí.

Odchod amerických bojových sil vzbuzuje další obavy o bezpečnost v zemi. Míra násilí v Iráku od roku 2008 sice poklesla, ale v poslední době se útoky opět množí. V pondělí byl v Bagdádu spáchán nejkrvavější útok od začátku roku. Sebevražedný atentátník se odpálil v davu čekajících před armádním náborovým střediskem, zabito bylo 61 lidí, 125 branců a vojáků bylo zraněno.

Válka v Iráku trvá déle než občanská válka v USA, než zapojení USA do první světové války a je delší i než druhá světová válka. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané jsou válkou v Afghánistánu v Iráku trvající už téměř deset let unaveni.

— TISCALI/ČTK