Česká posedlost rozhlednami nezná míru. Do polí koukáme za miliardy z Bruselu

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Z kritiky Evropské unie se stala móda. V jedné věci si ale Češi na unijního Velkého bratra stěžovat nemůžou. Ročně čerpáme miliardy korun na rozhledny, kterými je naše krajina doslova posetá. Dokonce natolik, že máme nejhustší síť vyhlídkových věží na světě. Co naplat, že z některých není vůbec žádný výhled, nebo připomínají sloní zadnici. Češi rozhledny prostě milují a účet za ně posílají do Bruselu.

Českým rozhlednám se meze nekladou. Ani fantazii architektů, ani celkové ceně. Účet posíláme do Bruselu (na snímku rozhledna Salač)

Českým rozhlednám se meze nekladou. Ani fantazii architektů, ani celkové ceně. Účet posíláme do Bruselu (na snímku rozhledna Salač),zdroj: Zdeněk Němec / MAFRA / Profimedia

Praha 14 už dlouho trpí tím, že nemá žádnou výraznou dominantu. V sídlištní zástavbě lemované velkokapacitními silnicemi ční pouze kopec Horka v klánovickém parku. A právě na něm se radní rozhodli vytvořit nepřehlédnutelný symbol, se kterým by se lidé z Kyjí nebo Černého mostu mohli identifikovat. Příští rok zde vyroste rozhledna.

Aby vyhlídková věž nezpůsobila místním příliš velký šok, už dnes tam stojí základ budoucí stavby z loupaných jasanových kmínků. Pravdou je, že některým lidem dřevěná konstrukce silně připomíná sloní zadnici. Ale estetické měřítko v případě rozhleden nehraje příliš velkou roli. Ani jejich výška a umístění. Postavit si někde rozhlednu, to se stalo v posledních letech doslova českou posedlostí. 

huť architektury

Základ budoucí rozhledny na Praze 14,zdroj:Huť architektury

Světový primát se blíží

Možná to bylo právě volné pole působnosti, co stálo za rozhodnutím radních z Prahy 14 investovat milion a půl zrovna od rozhledny. Anebo se vezou na módní vlně, která se u nás v posledních letech rozpoutala.

I když neexistuje oficiální statistika, kolik je v Česku v současné době rozhleden, Klub přátel rozhleden odhaduje jejich počet zhruba na pět set. To by znamenalo, že máme nejhustší síť rozhleden na světě. V absolutních číslech jsme dokonce druzí za Německem - za 4,5násobně větší zemí. Při současném stavebním tempu, kdy jenom loni u nás vyrostla stovka dalších rozhleden, budeme možná brzy atakovat pozici světové jedničky.

Z unie krev neteče, zato peníze ano

Zvláštní posedlost rozhlednami by mohla mít svoji příčinu v zálibě Čechů kochat se malebnou krajinou. Jenže zdaleka ne všechny vyhlídkové věže nabízejí skutečnou vyhlídku. Budoucí dominanta Prahy 14 má dosahovat výšky 22 metrů, což neposkytne o moc větší rozhled než z vyšších pater místních panelových domů.

Tajemná příčina, proč si nedokážeme představit život bez rozhleden, je o dost prozaičtější. Vyhlídky si neplatíme sami, ale z eurofondů. I když máme v čerpání evropských dotací značné rezervy, takže například loni Česká republika nedočerpala 6,8 miliard korun, v případě rozhleden jsme doslova přeborníky.

Štítky s nápisem "podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj" mimo jiné znamenají, že věže zaplatila z osmdesáti až devadesáti procent Evropská unie. Bez štědrých dotací by se rozhledny obcím, nebo i nadšeným amatérům, notně prodražily. Jeden výškový metr běžné rozhledny stojí 120-150 tisíc korun. Není divu, že bez dotací z evropského fondu by malá obec Bohdaneč na Kutnohorsku s ročním rozpočtem pět milionů korun nedokázala postavit nejvyšší věž z kulatiny v Česku. Za 52 metrů vysokou rozhlednu zaplatila milion, dalších 17 připutovalo z EU.

Dotační paskvily a mobilní signál

Odvrácenou stranou štědrého dotování jsou skutečně absurdní kousky. V Lednici stojí věž s vyhlídkovou plošinou pět metrů nad zemí. Kdyby neměla okolní památky Lednicko-Valtického areálu zakresleny na informační ceduli, návštěvník by je jinak odtud neviděl. Z kulatého balkonu jsou vidět jen stromy, pole a chodník do kolonády. Na rozhledně přitom šetřit příliš nemuseli. Byla součástí projektu, na který EU přispěla částkou sto milionů korun.

profimedia-0276006985

Šest a půl metru vysoká vyhlídková věž v Lednici byla součástí evropského projektu za sto milionů korun,zdroj:Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia

Podobných "mikrověží" bez výhledu existuje celá řada. Kapitolou o sobě jsou rozhledny v oblasti Bílých Karpat na hranicích se Slovenskem. Protože turistický rozvoj této oblasti si vzala EU jako prioritu, vyrostla zde během posledních let celá série vyhlídkových paskvilů. Většina stojí pod kopcem s výhledem na protější stráň. Místní obce si příležitost utratit evropské peníze prostě nedokážou odpustit.

Na rozhlednové explozi měla nemalý podíl i snaha pokrýt krajinu mobilním signálem. Některé stožáry mobilních operátorů musely mít na žádost obcí i vyhlídkovou plošinu. Jenže na kovové konstrukce není možné se dostat bez dohledu, takže jsou pro návštěvníky toužící po vyhlídce téměř nedostupné. V Česku je to ale mrzet nemusí, stačí si najít nejbližší další rozhlednu a pokochat se krajinou někde jinde.

Tagy: Česko domácí zajímavosti a kuriozity evropské dotace turistika a cestovní ruch

Zdroje: Vlastní