Z historie známe několik pohádkových příkladů chudých státečků žijících z rybolovu, které se po objevu ložisek ropy zařadily mezi nejbohatší na světě. Jedním z nich je Katar. Obyvatelé tohoto emirátu už nevyplouvají na moře lovit ryby nebo perly, ale užívají si příjmů z černého zlata. Neplahočí se v poušti na dromedárech, ale sviští po dálnicích v luxusních limuzínách nebo sportovních vozech.

Chudí grónští Eskymáci (Inuité) by je rádi napodobili. Sní o tom, že se stanou Katařany severu.

Ropa místo polárky

Polárníka už v Grónsku neuvidíte. V zemi Eskymáků, geograficky součásti Severní Ameriky, avšak autonomní oblasti Dánského království, je vystřídali prospektoři. Těmto chlapíkům je romantika s polární září, fjordy a velrybami šumafuk. V Grónsku pátrají po ložiscích vzácných kovů ale především po ropě a plynu.

Pobřeží ostrova, ležícího na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu, teď křižují jak lodě rybářů, tak plavidla společností ExxonMobil a Royal Dutch Shell mapující místa výskytu uhlovodíků. Ledovce ustupují a magazín Arctic Journal informuje, že grónská vláda vypsala v říjnu další soutěž o licence k průzkumu ropných ložisek na západním pobřeží ostrova. Dosud různým společnostem udělila 15 licencí, které jim umožní zjistit, zda jsou naleziště dostupná a rentabilní.

Loni, kdy ropa spadla na 30 dolarů za barel, zájem o licence k průzkumu ložisek ochabl. Letos, kdy ceny vystoupaly k padesáti dolarům, se těžaři o licence zase perou. Těžit v pobřežních vodách se podle jejich odhadů vyplatí při cenách černého zlata mezi 45 a 50 dolary.

Kabinet zasedající v hlavním městě Nuuk zařadil těžbu fosilních uhlovodíků do svých strategických plánů. Může Eskymákům otevřít budoucnost, ve které se budou koupat v petrodolarech?

Bohatí rentiéři

Proč ne? US Geological Survey odhaduje, že v pobřežních oblastech ostrova leží 52 miliard barelů ropného ekvivalentu, tedy tolik ropy a plynu, jejichž spálením by se uvolnila energie odpovídající stejnému objemu ropy.Taková porce se vyrovná objemu kapalných a plynných uhlovodíků vytěžených v Severním moří za poslední čtyři desetiletí.

Tato ložiska spadají do výlučné ekonomické zóny Grónska, která zasahuje až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží.

Gróňanům by prosperitu patrně zajistil už "skromný" počet vrtů. K blahobytu nepotřebují ropnou horečku, vždyť v jejich případě by si příjmy z licencí na průzkum a vlastní těžbu ropy rozdělila jen "hrstka" lidí. Největší ostrov světa, který je velký jako pětina Evropy, má jen 56 tisíc obyvatel. (Pro srovnání: V malém katarském emirátu se o příjmy z ropy musí podělit milion občanů.)

Takže obyvatelé Grónska by mohli sítě na ryby strčit do skříně a žít z ropné renty. A k tomu by si mohli přilepšit na příjmech z těžby v zatím neprobádaných nalezištích diamantů, mědi, niklu, zlata, uhlí, uranu, wolframu, které postupně odkrývá tající led.

Unaveni rybařením

Environmentalisté varují, že těžba ropy i průzkum jejích ložisek v drsných vodách severu jsou nebezpečné a mohou poškodit životní prostředí. Avšak tři čtvrtiny obyvatel Grónska na to neslyší a ropný byznys v Arktidě podporují. Chudí poddaní dánské královny Markéty doufají, že jim zajistí nejen bohatství, ale také nezávislost, že je vysvobodí z "područí" dánské koruny. (Grónsko je součástí Dánského království, na rozdíl od Dánska však není v Evropské unii, vystoupilo z ní v roce 1985.)

"Status quo je pro nás nepřijatelné, nechceme navěky záviset na tradičních činnostech jako lov a rybaření," cituje agentura Bloomberg předsedu strany Inuitské společenství, bývalého premiéra Grónska Kuupika Kleista, jehož vláda vedla první rozhovory s těžaři.

Obyvatelům Grónska rybolov dobré živobytí nezajistí. Jsou závislí na "milodarech" z Dánska, bez nich by nedosáhli na penze a bezplatné školství i zdravotnictví. Tradiční život Eskymáků vláda v Kodani dotuje rok co rok třemi a půl miliardami dánských korun (13 miliard českých korun). K tomu také do dánské státní kasičky přispívá Evropské unie. Platí ostrovanům za to, že dovolují rybářům z členských zemí lovit v grónských vodách.

Pryč z Evropy!

Podle smlouvy o autonomii by Grónsko od určité výše příjmů z těžby mělo část zisků odvádět Dánsku. Avšak jen do výše dánských dotací. Pokud tedy příjmy z těžby převýší peníze z Kodaně, mohou se Gróňané dotací vzdát a ponechat si veškeré zisky ze svého přírodního bohatství. V této chvíli by patrně převážila jejich touha po samostatném státu.

Je silná. Poslankyně grónského parlamentu Aleqa Hammondová vysvětluje proč. "Necítíme se být Evropany, jsme arktičtí lidé. Proto tolik toužíme po samostatnosti," řekla politička časopisu Arctic Journal.

Vše tedy ukazuje na to, že jen je otázkou času, kdy se mapě světa objeví první stát Eskymáků.