A zase nic: Bezzubé summity o uprchlících, které nic neřeší

AKTUALIZOVÁNO MAGAZÍN 7. 3. 2016 20:50 (aktualizováno: 8. 3. 2016 09:38) - Magazín autor: Hana Dubnová

Našli, mí rádcové, řešení na uprchlickou krizi, našli? Lídři Evropské unie se už třetím rokem scházejí, aby vymysleli, jak si poradit s přílivem uprchlíků. Výsledek je ale tristní: i přes velkolepou rétoriku se zatím nepodařilo vyřešit vůbec nic. Nejinak tomu bylo i na posledním summitu, který se konal v pondělí.

O uprchlících se jen jedná, s žádným řešením ale nikdo nepřišel

O uprchlících se jen jedná, s žádným řešením ale nikdo nepřišel,zdroj: Profimedia.cz

Po měsících diskusí a debat se podařilo do praxe uvést v podstatě jen hostpoty na registraci migrantů. A ani dohoda s Tureckem se nezdá ideální. Zatímco ještě ještě na podzim souhlasilo s třemi miliardami výměnou za to, že do Evropy nepustí tolik migrantů, v pondělí si postavilo hlavu.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu požádal Evropskou unii o další tři miliardy euro. Kromě toho chce od června uvolnění vízové povinnosti a otevření nových přístupových kapitol. Vytažením nových podmínek Davutoglu zásadně změnil obsah a formát summitu.

Jak šel čas s evropskými summity o uprchlících

24. – 25. října 2013

Když se v říjnu 2013 potopila loď s více než 360 uprchlíky na palubě. Pár dní na to při své cestě za evropským štěstím zemřela další třicítka lidí. Tak velké číslo najednou Evropu vyděsilo. Pozornost, kterou si neštěstí získalo, si vyžádalo reakci lídrů Evropské unie. 

Jenže den přes summitem vyšlo najevo, že NSA odposlouchávala telefon německé kancléřky Angely Merkelové, což se najednou ukázalo jako důležitější než uprchlíci. Politici se tedy na schůzce, aby se neřeklo, shodli na tom, že "je třeba podniknout kroky", aby se podobným neštěstím zabránilo. Jaké, ale neřekli… Navíc nelze říct, že by zrovna dvakrát pomohly. Od té doby ale i přes ony nejasné "kroky" zemřely na moři tisíce lidí usilujících o to dostat se do Evropy.

19. – 20. prosince 2013

Pár týdnů po prvním "uprchlickém summitu" se lídři unijních zemí sešli znovu. Tentokrát se otevřela otázka unijní policie Frontex a výsledkem jednání nebylo jen prohlášení, ale celý dokument. Politici přivítali 38bodový plán Evropské komise, jak se stavět k migrační krizi a jak zabezpečit pobřeží středomořských států.

20. – 21. března 2014

Přes zimu otázka uprchlíků krátce utichla. Přišel navíc aktuálnější problém – situace na Ukrajině. Unijní představitelé podepsali s Kyjevem dohodu o asociaci. O uprchlících se na summitu zmínili jen mimochodem, aby se neřeklo. Domluvili se, že si nad tématem v klidu sednou na nejbližším summitu Evropské unie a Afriky.

2. – 3. dubna 2014

Týden staré sliby ještě podtrhlo to, že v den summitu vytáhli italští záchranáři z vody více než 700 uprchlíků z Afriky. Tematicky silnější úvod summitu EU s Afrikou by si asi dokázal představit málokdo. Jenže na pořadu jednání byla i další témata – jako třeba práva homosexuálů v afrických státech. Nakonec ale lídři EU přece jen dohodli na spolupráci v boji proti převaděčům.

26. – 17. června 2014

Na tomto summitu se byl do čela Evropské komise nominovaný Jean-Claude Juncker, který představil svou vizi Evropské unie na dalších pět let. Tentokrát do ní patřilo zvýšení spolupráce s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, řešení obchodu s lidmi a zavedení účinné politiky vracení uprchlíků.

19. – 20. března 2015

Od tématu migrační krize si lídři evropských států na chvíli oddychli, na pořad summitu se dostalo až v březnu 2015. Na programu ale byly důležitější témata jako třeba protiruské sankce. Téma migrace se otevřelo jen okrajově formou varování, že se dá v létě očekávat nárůst uprchlíků. Žádné opatření ani rozhodnutí ale politici nepřijali. Dokonce ani nic neslíbili.

23. dubna 2015

Na lodi, která se potopila po cestě z Libye do Itálie, zemřelo 15. dubna 2015 zhruba čtyři sta uprchlíků. O čtyři dny později se potopila další loď, tentokrát se sedmi sty uprchlíky na palubě. Dvě velké tragédie přiměly lídry EU svolat summit přímo k migraci.

Konečně z něj vzešla nějaká konkrétní opatření - Evropská rada odsouhlasila ztrojnásobení fondu na pátrací a záchranné akce ve Středozemním moři. Vesměs ale zase padly jen sliby – že se urychlí policejní a zpravodajská spolupráce, bude se bojovat proti pašerákům, posílí se spolupráce se zeměmi, odkud lidí utíkají. Mluvilo se poprvé o dobrovolném přesidlování uprchlíků v rámci Evropské unie.

K ničemu konkrétnímu se ale opět nedošlo, i proto třeba ředitel Amnesty International pro Evropu a Střední Asii John Dalhuisen závěry summitu okomentoval, že schválené kroky jsou jen operace na záchranu reputace, nikoli životů.

25. – 26. června 2015

Na tomto summitu se konečně už začalo něco dít… Poprvé se členům Unie představila myšlenka rozdělování uprchlíků mezi jednotlivými členskými státy. Přerozdělit se podle návrhu mělo 60 tisíc uprchlíků. Zde to poprvé zaskřípalo mezi západní a východní Evropou nad otázkou, zda by kvóty měly být povinné, nebo dobrovolné.

To nejvýznamnější, co ze summitu vzešlo, ale bylo zřízení hotspotů, na nichž se budou příchozí uprchlíci registrovat a budou se jim odebírat otisky prstů. Dá se říct, že v podstatě za měsíce jednání je dosud to jediné praktické řešení, které porady o migracích přinesly.

4. září 2015

Před dalším summitem se sešli premiéři zemí Visegrádské čtyřky, aby se poradili o společném postupu. Shodli se na tom, že je potřeba co nejrychleji zřídit hotspoty, že budou pomáhat s ochranou hranic a budou se podílet na boji proti pašerákům. Ale povinné kvóty odmítli.

23. září 2015

Pachuť vneslo v předvečer summitu setkání unijních ministrů vnitra, na němž se většinově schválilo přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi členské země. Země V4 se postavily proti, ale nepomohlo jim to. Na samotném summitu pak už nebylo moc o čem mluvit. Rozhodlo se tak na něm alespoň o poskytnutí miliardy eur na pomoc uprchlíkům přímo na Blízkém východě. A určilo se, že první hotspoty v Řecku a Itálii mají začít fungovat v listopadu 2015.

15. – 16. října 2015

Do hry se dostává Turecko. Ze setkání vzešla nabídka Turecku, že výměnou za uvolnění vízového režimu pomůže zastavit příliv uprchlíků, kteří přes jeho území míří do Evropské unie. Ankara ví, že si může stanovit podmínky – místo nabízené miliardy euro chce tři. Hádky mezi členskými státy se stupňují, vedou se dohady o kvótách a nedostatku solidarity. Opět jsou tak výsledkem summitu jen slova, nikoli konkrétní kroky.

25. října 2015

Ani ne týden po předchozím summitu svolal Juncker další summit, tentokrát středoevropských a balkánských zemí. Jeho cílem bylo dohodnout konkrétní opatření, jak před zimou vyřešit problém davů uprchlíků, kteří míří balkánskou cestou na západ.

Po vyostřené debatě si nakonec slíbili, že budou sdílet informace a zdrží se přesouvání uprchlíků k hranicím dalšího státu bez souhlasu daného státu. Na schůzi také padl slib, že tranzitní země dostanou finanční pomoc.

11. – 12. listopadu 2015

Na summitu k migraci ve Vallettě Evropa nabídla, že pošle africkým zemím peníze na řešení příčin současné migrační krize. Státní Evropské unie také slíbili, že Turecku v následujících dvou letech pošlou požadované tři miliardy.

17. – 18. prosince 2015

Necelý týden po pařížských útocích byl svolaný další summit. Vzhledem k atmosféře není výsledek jednání překvapivý. Lídři se na něm shodli na urychleném vytvoření společné unijní pohraniční a pobřežní stráže, která by dokonce v některých případech byla nadřazení vnitřním bezpečnostním orgánům.

15. února 2016

Visegrádská čtyřka se sešla ještě před klíčovým summitem, na němž se řešila otázka Brexitu. Shodli se na nutnosti zřídit co nejrychleji pohraniční stráž a plnit dohodu s Tureckem. Zároveň ale uvedli, že je potřeba připravit záložní plán na vytvoření záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Řecko totiž podle nich není schopno chránit Schengen.

18. – 19. února 2016

Tématem dvoudenního summitu nebyl jen Brexit, ale samozřejmě i otázka migrace, která s ním úzce souvisí. Atény se například pokoušely za svou podporu vymínit, že hranice v EU zůstanou volné a z Řecka se tak nestane obří uprchlický tábor. Nakonec politici opět zopakovali neustále omílané priority. A shodli se, že si nad téma opět ještě sednou, a to začátkem března s Tureckem...

7. března

Další kolo jednání se protáhlo až do pozdních večerních hodin. Turci totiž přišli s nečekanou žádostí o další tři miliardy eur (80 miliard korun), které chtěli přihodit k již dohodnutým penězům. Výměnou za to Ankara slibuje, že převezme zpátky všechny nelegální uprchlíky, kteří se od určitého data (které se musí ještě stanovit) dostali na unijní území. A to na náklady EU.

Za každého syrského občana, který bude vrácen, by ale členské země Evropské unie měly převzít od Turecka jednoho Syřana s nárokem na azyl. 

Podle Merkelové jde o "průlomový" návrh, Tsipras ho dokonce označil za "atraktivní". Definitivní dohoda ale nakonec tak jako tak nepadla. Rozhodnutí Brusel odložil do pravidelného březnového summitu. Do té doby má Tusk za úkol projednat s Turky detaily. 

Tagy: zahraničí Turecko Evropská unie evropská politika summit EU uprchlická krize

Zdroje: Politico